Podle údajů Jihočeského kraje klesá počet dětí v mateřských školách už od roku 2015. Zatímco tehdy jich bylo v kraji přes 6,8 tisíce, v posledních letech se čísla propadají spolu s porodností.
V roce 2024 přišlo v kraji na svět něco přes pět tisíc dětí. Jihočeši kopírují celorepublikový trend – v roce 2017 se narodilo přes 114 tisíc dětí, o sedm let později už jen 84 tisíc.
Na jihu Čech si rodiče podle vedoucí krajského odboru školství Hany Šímové mohou vybírat z celkem 336 mateřských škol. „Kapacita je dlouhodobě dostatečná a problémy mohou vznikat jen lokálně, například v nových satelitních čtvrtích, kde počet obyvatel roste rychleji než infrastruktura,“ dodala.
Kraj zřizuje především mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, například pro zrakově postižené. Většinu běžných školek provozují města a obce. Nebo soukromí zřizovatelé, kterých je v regionu třiadvacet. Ti pak nabízí alternativní zaměření, což jsou například lesní školky.
Zápisy do školek jsou za rohem. Rodiče mohou být klidní, v Pardubicích je místa dost |
Podle Šímové zároveň roste zájem o umístění dvouletých dětí. Jejich přijetí je však dobrovolné a školky na ně musí mít přizpůsobené podmínky i personál. Povinný je až poslední rok předškolního vzdělávání, takže školky musí držet místa hlavně pro předškoláky.
„Péče o dvouleté děti je náročnější a jejich přijetím se snižuje kapacita tříd. Ale poptávka po nich se zvyšuje,“ uvedla.
Kapacitu ani nenaplní
Ředitelka Mateřské školy Školní ve Strakonicích Zdeňka Havlíková sdělila, že letos plánují přijmout 45 dětí a kapacitu neočekávají naplněnou. Loni měli 32 žádostí a vzali všechny děti. „Změnu v zájmu rodičů v posledních letech nevnímáme, ale kapacitu se nám daří naplnit jen částečně,“ řekla. Školka přijímá i děti mladší tří let, pokud už nemají pleny.
Podobnou zkušenost má i Mateřská škola Soběslav na Táborsku. Ta může letos přijmout také zhruba 45 dětí a její celková kapacita 164 míst nebývá dlouhodobě naplněná.
„Při zápisu v roce 2025 jsme zaznamenali menší zájem. Počet žádostí činil 40 a všechny děti byly přijaty,“ upřesnila ředitelka Eva Kuklová. Školka přijímá i dvouleté děti. Loni jich nastoupilo dvanáct. Třídy zde mají maximálně 18 dětí, aby byl možný individuální přístup.
Ředitelka si pochvaluje dobrou spolupráci se zřizovatelem, s rodiči i místními školami a spolky. „V tuto chvíli nás nejvíce trápí téma slučování škol, v němž nevidíme žádný pozitivní dopad na kvalitu vzdělávání. Vnímáme to spíše jako ztrátu své autonomie,“ komentovala Kuklová.
Zápis do školek začíná. Místo či peníze dostane každý, dítě k zápisu nemusí |
V Buku na Prachaticku se dlouhou dobu potýkali s tím, že rodiče museli děti vozit až do Prachatic. Proto tam loni na podzim vznikla dětská skupina s kapacitou 24 míst, která podle starosty Antonína Mráze splňuje parametry předškolního vzdělávání. „Momentálně je zde dvanáct dětí, ale každý měsíc vždy dvě nebo tři přibudou,“ popsal situaci.
Obec pro tyto účely zakoupila dům, který nechala opravit na hasičárnu a právě prostory pro děti. „Součástí je i zahrada, kam na jaře přibudou nějaká zvířátka. Děti si tak ráno nazujou holínky a půjdou je třeba nakrmit,“ popsal Mráz. O to, že by skupinu museli zavírat kvůli nedostatku dětí, obavy nemá. „Prodali jsme deset stavebních pozemků, rodiny mají zájem tady bydlet,“ připomněl.
Oprava skoro za 100 milionů
Přestože počet dětí v kraji klesá, města se na útlum nechystají. Radnice počítají s tím, že zájem o místa ve školkách zůstane, a pokračují v plánovaných investicích do jejich modernizace.
České Budějovice spravují celkem 21 mateřských škol a od léta se město chystá na opravu největší z nich v Nerudově ulici, kterou navštěvuje 147 dětí. Podle vedoucího oddělení vnějších vztahů magistrátu Petra Lamače se předpokládané náklady blíží 100 milionům korun. Neplánují, že by se provoz přerušil.
„Po školkách v ulicích K. Štěcha, Zeyerova a Větrná je Nerudova další velkou mateřskou školou, kterou kompletně zrekonstruujeme. Dojde tam ke snížení energetické náročnosti, stavebním úpravám uvnitř jednotlivých budov i venkovního prostoru,“ vypočítal náměstek budějovické primátorky Petr Maroš.
Oprava začne v červenci a město ji rozdělí na tři etapy, které potrvají přibližně rok. „Vzniknou nové dispozice objektů, obvodové stěny se zateplí, dostanou novou omítku se samočisticím efektem, odolnou vůči mikroorganismům. Nové budou i rozvody vody a kanalizace. V areálu dojde na terénní a sadové úpravy, přibudou herní prvky a na střeše pavilonu I bude fotovoltaická elektrárna,“
