Zámečku z roku 1779 nepomohla od zániku ani snaha historiků, podle nichž to byla jedna z mála dochovaných budov připomínajících světoznámé sklářství z bývalého Královského hvozdu.
Smutný příběh na místě zaniklé stavby dosud připomínala jen stará kašna bez vody. To se rozhodli změnit nadšenci ze spolku We Love Šumava, kteří nejenže navrátili kašně vodu, ale zkrášlili i okolí. Turisté, kteří se vydají na Stezku Českem nebo Naučnou stezku Tetřeví, se tak mohou zastavit, posadit se a vnímat tamní genius loci.
„Jsem železnorudský rodák a zajímá mě historie celé Šumavy. Pohybuji se po ní denně a často jsem okolo toho místa chodil. Věděl jsem, že tam kdysi stál zámek, tak jsem začal shánět víc informací. Připadalo mi smutné, jak to tam vypadá. Řekl jsem si, že by si to místo zasloužilo zkrášlit,“ vrací se zakladatel spolku Richard Brož o pět let dozadu.
Tehdy však jednání se šumavským parkem nedopadlo, plánování úprav navíc zkomplikovala pandemická doba. K myšlence se tak Brož znovu vrátil letos na jaře. „Museli jsme správě národního parku představit náš záměr, který nakonec schválila. Za určitých podmínek máme místo na deset let v pronájmu, abychom tam udělali, co chceme. Bylo to tak jednodušší i kvůli tomu, že jsme tam osadili lavičky a stoly, které se liší proti mobiliáři parku,“ vysvětluje.
Kromě míst k sezení dobrovolníci přidali i stojan na kola, který vyřezali z kmene stromu. Nejvíc jim dala zabrat samotná kašna. Tu vyčistili, dozdili jednu řadu kamenů a okolí zasypali dřevěnou štěpkou.
„Nejtěžší bylo vyčistit přítok vody. Nic jsme nemuseli kopat, voda tam občas vyvěrala. Historicky tam je položená hadice a ta byla ucpaná. Zkoušeli jsme ji pročistit tlakem vody a nakonec se nám to podařilo. Voda začala vyvěrat, později se to znovu ucpalo, ale teď už zase všechno funguje,“ těší Brože, že za týden bylo hotovo.
O opravu nefunkční kašny se pokoušeli místní obyvatelé už kolem roku 2000, dodělávky však vydržely jen několik let. „Když jsem pátral po historii místa, narazil jsem na pána, který býval na zámečku velitelem roty. Bydlí v Železné Rudě, tak mi při setkání popisoval, kde co bylo. V 70. letech prý byla kašna zasypaná. Vojáci ji vykopali, napustili vodou a chovali tam pstruhy,“ líčí.
Chodba vedla do Bavorské Rudy
Zámek na Debrníku s kaplí Blahoslavené Panny Marie nechala v roce 1779 postavit dcera místního skláře Marie Alžběta Hafenbradl. Jednalo se o skutečně honosné sídlo bohatých sklářů. Samotný zámek tvořila obdélníková patrová budova krytá mansardovou střechou. Její součástí bylo i klenuté sklepení, z něhož vedla podzemní chodba do Bavorské Rudy.
„Když člověk zná okolí a ví, kudy jít, v lese najde stopy tunelu. Pamětníci, kteří sloužili v místních kasárnách, nám existenci chodby potvrdili. Už za nich se ale tunel bortil, protože byl 200 let starý. Vchod se nechal zazdít, aby tam vojáci nelezli a případně neutekli za hranice,“ vysvětluje šumavský propagátor.
Na Debrníku se vystřídala řada majitelů a po roce 1945 připadl státu. Budova se proměnila v kasárna pohraniční stráže a v kapli, kterou dříve zdobily výrobky z hafenbradlovských skláren, se odehrávala politicko-výchovná školení vojáků. Zánik zámku přišel po dostavbě nových větších kasáren, kam se vojáci přestěhovali.
„Ti, kteří byli na Debrníku na vojně, tam dodnes jezdí na výlety s rodinami. Jedna skupina dorazila, když jsme kašnu opravovali. Byli to už starší pánové, kteří tam sloužili jako dvacátníci. Když viděli, že to místo zkrášlujeme, byli nadšení,“ popisuje Brož a předesílá, že na jaře kašnu doplní ještě socha z dílny husineckého uměleckého kováře Radka Maříka. „Jen nastíním, že bude ze železa a symbolicky bude propojená s vodou,“ uzavírá.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
