Studenti pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT) budou moci absolvovat praktickou část výuky na projektech ve vyšebrodském klášteře. Jejich práce mají pomoci k obnově areálu, kde působí cisterciácký řád. Zástupci vyšebrodského kláštera a ČVUT dnes kvůli tomu ve Vyšším Brodě podepsali smlouvu o partnerství a spolupráci.
"Čím více rukou se zapojí, tím bude mít naše dílo větší úspěch. Proto jsme si řekli, jak chceme postupovat dál v opravě, aby vyšebrodský klášter byl opět perlou jižních Čech, jak tomu bylo do roku 1950," uvedl převor cisterciáckého řádu Justin Berka.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu obsadilo budovy gestapo. Členové řádu byli vystěhováni či internováni a nacisti jim majetek zabavili. V letech 1945 až 1948 byly dva pokusy o konfiskaci ze strany československého státu, ale ani jeden nebyl úspěšný. Po roce 1948 byly vydané další dva konfiskační správní akty podle Benešových dekretů. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnovený je od roku 1990 a od té doby cisterciáci pracují na jeho obnově.
"Areál vyšebrodského kláštera má neuvěřitelný potenciál. Pro naše studenty nabízí možnost, jak zde zpracovávat témata bakalářských, diplomových nebo disertačních prací. Navíc chceme, aby se výstupy daly použít v praxi a měly uplatnění pro obnovu kláštera. Věřím, že se nejedná o spolupráci jen na několik let, ale bude mít dlouhodobé trvání," uvedl děkan stavební fakulty ČVUT Petr Konvalinka.
V klášteře, který ročně navštíví na 30.000 lidí, je mimo jiné Závišův kříž. Jedná se o jednu z nejvzácnějších sakrálních památek v Evropě a po korunovačních klenotech a relikviáři sv. Maura třetí nejcennější zlatnickou památku v ČR.
