Nový územní plán má zabrzdit živelnou výstavbu apartmánů na šumavské Kvildě

Některé obyvatele i majitele rekreačních chat v turisticky atraktivní Kvildě na Prachaticku trápí nekontrolovaná výstavba apartmánových domů. Vedení obce, jež se nachází v národním parku Šumava, proto připravuje nový územní plán. Ten jasně stanoví pravidla a možnosti regulace výstavby.

Současný územní plán obce pochází z roku 1996 a neodpovídá aktuální legislativě ani nedokáže efektivně regulovat zájmy investorů.

„Nový plán jsme začali řešit ze zákonné povinnosti a zároveň k tomu směřovaly i okolnosti. Ten starý totiž nereflektoval vývoj Kvildy a to, jakým způsobem bychom chtěli, aby se obec do budoucna rozvíjela,“ vysvětlila místostarostka Zdeňka Křenová.

8 fotografií

Vyhlášení tendru na zpracovatele územního plánu, do kterého se mohli zájemci hlásit do 5. srpna, předcházela podrobná příprava. Při vypracování zadání vedení obce požadavky konzultovalo s místními obyvateli i chataři.

Veřejné diskuse se v loňském dubnu zúčastnilo kolem šedesáti lidí. Ti se vyjadřovali i k budoucí územní studii centra obce, která navrhne funkční a prostorové uspořádání středu Kvildy, jež se rozkládá v nadmořské výšce 1 065 metrů a ročně ji navštíví přes milion turistů. „Výstavba je tady chaotická, kdo si co prosadí, to má,“ zaznělo například loni na debatě.

„Řada lidí se vyslovovala k tomu, že Kvilda už není, čím bývala, že se tady příliš živelně staví. Souviselo to s tím, že starý územní plán nemá žádné možnosti regulace výstavby. Hodně se navýšil počet lůžek na příležitostné přespání. Jenom v loňském roce ubytovacích kapacit přibylo tolik, že by se tam mohla sestěhovat celá Kvilda, ve které oficiálně žije přibližně 130 obyvatel. Celkově už je kapacita zařízení s ubytováním čtrnáctkrát vyšší, než je počet místních. Proti trendu se vyslovili starousedlíci, ale i dlouhodobí návštěvníci, kteří si pamatují stav obce před 15 lety,“ přiblížila Křenová.

Centrum má být místem setkávání

„To je problém, který známe z Krkonoš, z Lipenska a dalších oblastí. Ve chvíli, kdy se v lukrativních lokalitách budují apartmánové domy, pro život obce to není příznivé. Lidé se pak ve vlastní vesnici necítí jako doma,“ vnímá místostarostka.

Pocit domova je podle vedení obce klíčový. Lidé si v lokalitě cení především nedotčené přírody a volně prostupné krajiny. Již méně prioritním, ale pro řešení území centra velmi důležitým tématem, je občanská vybavenost a služby. Další položkou k vylepšení jsou pak špatné podmínky pro pohyb chodců na hlavní ulici, kde by místní ocenili vybudování udržovaných chodníků.

Pravidla pro to, aby se Kvilda neproměnila v noclehárnu, ale nabízela spíše prostor pro příjemný pobyt místních i turistů, by měla nastavit právě studie na centrum obce. „Nechceme, aby to bylo jenom místo na přespávání. Centrum Kvildy by mělo být místem pro setkávání s možností spontánních i organizovaných akcí. Přáli bychom si tam zázemí pro kulturní a sportovní vyžití,“ zdůraznila místostarostka.

„Budoucího projektanta čeká řada výzev – porozumět rázu a duchu místa a chránit ho způsobem, který bude soudobý, nastavit pravidla fungování a podmíněností, aby odrážela proměny cestovního ruchu, využít pozemky v centru obce pro skutečné centrum vybavenosti i prostory pro setkávání,“ shrnul architekt Petr Klápště, který se podílel na přípravě zadání územního plánu.

Výsledné dokumenty by mohly být připravené do dvou let. Celé území obce s katastry Kvilda a Bučina se nachází v národním parku Šumava. „Ze zákona proto musíme zohlednit limity, které z toho vyplývají. Týkají se například nové zonace. Nevnímáme ale, že by nás to nějak omezovalo o vůči tomu, co jsme si v zadání připravili,“ uzavřela Křenová.