Aleš Šafra vyslechl ve středu úhrnný rozsudek za závažný zločin loupežné vraždy, další násilné činy. Čtyřicetiletý muž šestkrát trestaný se hájil, že za smrt provozovatelky nočního klubu nenese odpovědnost. „Kdybych ji chtěl zabít, udělal bych to jinak,“ tvrdil v závěrečné řeči.
Českobudějovický krajský soud vynesl rozsudek po náročném dokazování. Vypovídali svědci z řad narkomanů a recidivistů i znalci. Za loupežnou vraždu a další útoky na lidi a jejich majetek, činy spáchané za dva měsíce po propuštění z vězení, uložil senát Aleši Šafrovi 18 let vězení ve věznici se zvýšeným dozorem a náhradu škod.
Obžalovaný, který strávil skoro polovinu života za mřížemi se k rozsudku nevyjádřil. Ačkoli státní zástupce Roman Tibitanzl se vzdal práva na odvolání, není zatím verdikt pravomocný. Muži přitom hrozilo až 20 let, případně doživotí.
Vypjatou atmosféru hlavního líčení, které trvalo od července, dokreslil jeho závěr. Obžalovaný odmítl obžalobu ve více jak hodinu trvající závěrečné řeči. Soudce a přítomné poučoval, jak to mezi vězni, recidivisty a narkomany chodí a jak se sám snaží být férovým zločincem.
„Vždycky jsem lidi mlátil, ale tady jsem jednal jako v rukavičkách. Je mi to líto, musím na to pořád myslet. Půl roku jsem brečel na cele,“ řekl mimo jiné.
Na tebe si počkám, řekl u soudu svědek obžalovanému z vraždy šéfky nočního klubu |
Nejzávažnější obvinění, kterému v procesu Šafra čelil, byla násilná smrt pětačtyřicetileté ženy v penzionu v Dolním Dvořišti. V loňském září ji našli známí mrtvou v uzamčeném pokoji. Byla spoutaná a udušená roubíkem. Před tím ji vrah škrtil až jí zlomil jazylku.
Posledním hostem u ní byl právě obžalovaný. Škrcení a spoutání přiznal, protože byla podle něj agresivní, ale když odešel, ještě žila. Podle předsedy senátu Jaromíra Hájka ho usvědčily vraždy stopy DNA na těle oběti i na jejích poutech, pouliční kamerové záznamy a částečně i výpovědi štamgastů z baru.
Znalecké posudky potvrdily její z udušení a vysokou dávku drogy v těle. Žena provozovala noční klub a obchodovala s pervitinem, který obžalovaný rovněž konzumoval.
Rozsudek nepotvrdil pouze přímý úmysl jednání Šafry, oběť zavraždil v afektu. Incident se stal po vzájemné potyčce v noci loňského 10. září na pokoji penzionu. Ráno odešel obžalovaný od spoutané ženy s jejími penězi, drogami a mobilem a skrýval se několik dní v místních lesích.
„Jeho obhajoba byla nepřesvědčivá. V krátké době po propuštění z vězení spáchal několik útoků. Na druhé straně se k některým doznal a zabití neplánoval, nebyl to přímý úmysl. Měl si však být vědomý toho, že poškozenou svým jednáním ohrožuje na životě,“ uvedl Hájek.
Soudci neuvěřili obžalovanému ani další tvrzení, že nepřepadl a neoloupil jen několik dní před vraždou v penzionu jinou ženu, která se ráno procházela po hrázi českobudějovických Vrbenských rybníků. Také v tomto případě ho usvědčily stopy DNA.
„Dostala se do špatné společnosti, ale takový konec si nezasloužila. Od té doby se bojím chodit venku sama,“ komentovala závěr soudu příbuzná zavražděné, jež jednání sledovala.
