Haptický neboli hmatový model Závišova kříže je ode dneška vystavený ve vyšebrodském klášteře. Určen je hlavně pro nevidomé a slabozraké návštěvníky. Doplňuje ho popis v Braillově písmu v češtině a QR kódy, které odkazují na texty v češtině, angličtině a němčině. V budoucnu ho doplní ještě video pro neslyšící. Vyrobil ho Jaroslav Svoboda z epoxidové pryskyřice v projektu katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity (PF JU) v Českých Budějovicích. Závišův kříž je po korunovačních klenotech a relikviáři sv. Maura třetí nejcennější zlatnickou památkou v ČR.
Haptický model je zjednodušená kopie originálu, barevností ho kopíruje. Doplňují ho ještě dvě části. "Na nich jsou vybrané zvětšené detaily. Na jedné desce je devět svatých, na druhé je Ježíš Kristus. Jsou vyrobené z epoxidové pryskyřice, je příjemná na hmat, dobře se s ní pracovalo na barevné složce, zlato, barevnost smaragdů nebo safírů,“ řekl Svoboda.
Výroba tří částí mu trvala přes 600 hodin, nejtěžší podle něho bylo převedení devíti svatých do zvětšené reliéfní podoby a zobrazení detailů. Třeba leštění drahokamů zabralo čtyři dny, dodal Svoboda, který pro vyšebrodský klášter už vyrobil reliéf deskové malby Madony vyšebrodské.
Tyto modely podle Justina Berky, převora cisterciáckého řádu, který v klášteře působí, přilákají handicapované návštěvníky. "Právě to je motiv, proč k nám jedou, prohlídky si objednávají jak skupiny, tak i jednotlivci, aby Madonu vyšebrodskou poznali, teď k tomu přibyde Závišův kříž,“ řekl Berka.
Pedagogická fakulta spolupracuje od roku 2016 s Centrem podpory studentů se specifickými potřebami JU na projektu s názvem Haptické modely architektonických prvků a maleb pro osoby se zdravotním postižením. "Modely vznikají jako studentské kvalifikační práce a jsou zpracovávány tak, aby velikostí, barevností a použitým materiálem jako je pálená hlína, sádra, epoxidová pryskyřice odpovídaly především potřebám nevidomých a slabozrakých, avšak osahat si je může kdokoli,“ uvedla Zuzana Duchková, která s Josefem Lorencem projekt vede.
Studenti vyrobili už téměř 20 modelů, ale ne všechny jsou umístěné. "Celá expozice se zdržela během doby covidu, která haptickým modelům nepřála. Například v klášteře Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích na Piaristickém náměstí jsou umístěné architektonické detaily konzol, které představují divého muže, pelikána, který si klove do svého těla, a svatou trojici,“ řekla Duchková.
Haptické modely mají mít určité parametry. "Musí být velikostně obsažitelné, zhruba na čtyři dlaně dospělého člověka, detaily musí být zvětšené a nesmí být jemné, musí dojít k určitému zjednodušení, aby prvky byly hmatově výrazné. Jejich umístění je v maximální výšce 120 centimetrů tak, aby k nim mohl přijet vozíčkář,“ řekl Zdeněk Toušek z Centra podpory studentů se specifickými potřebami JU.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu obsadilo budovy gestapo. Loni si klášter prohlédlo 21.000 návštěvníků.
