Téměř 86 tisíc výjezdů k více ne 71 tisícům událostí. Takové jsou statistiky Zdravotnické záchranné sluby Jihočeského kraje (ZZS JčK) v minulém roce, kdy oslavila 20 let své existence. Meziročně je to nárůst o 2,9 procenta.
Dalích 748 vzletů si v roce 2025 připsali letečtí záchranáři, kteří ve vzduchu strávili přes 519 hodin. O necelá čtyři procenta vzrostl oproti roku 2024 i počet pacientů, které záchranáři oetřili. Těch bylo přes 72 tisíc. Sanitní vozy ujely při zásazích celkem 3 184 265 kilometrů napříč Jihočeským krajem, sdělila mluvčí ZZS JčK Petra Kafková.
Nejčastěji oetřovali pacienty ve věku 65 let a více, těch bylo přes 38 tisíc a meziročně jich přibylo 8,6 procenta. Nejčastěji trpěli onemocněními srdce a cév. Naopak u dětí do 18 let zaznamenali mírný pokles.
Nárůst záchranáři evidovali i u velmi váných zdravotních stavů. V 525 případech museli zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Současně vzrostl i počet výjezdů k úrazům, a to o čtyři procenta.
Posádky zasahovaly jak u poranění vzniklých při běných kadodenních činnostech, tak u vánějích úrazů, které si vyádaly dalí nemocniční péči. Součástí této činnosti byly i zásahy u dopravních nehod, kterých bylo v roce 2025 celkem 2 666, dodala Kafková.
Chtějí víc propojit nemocnice
Jednou z nehod byla sráka vlaků ve Zlivi, k ní dolo brzy ráno 20. listopadu. Při ní záchranáři transportovali do nemocnic 35 zraněných. Byl u ní i nový ředitel ZZS JčK Jakub Jan Hájek, který se funkce ujal začátkem měsíce.
Na pozici nahradil Marka Slabého, který záchranku vedl od roku 2005. Hájek nehodu v rozhovoru pro MF DNES označil za jednu z největích mimořádných událostí v posledních letech.
Proběhneme vagon, jestli tu někdo neleí. Policie ukázala zásah u sráky vlaků |
Do dalího rozvoje záchranky plánuje letos Jihočeský kraj investovat přiblině 150 milionů korun. Mluvčí hejtmanství Hana Dědičová přiblíila, e investice vyplývají zejména z toho, jak je nutné obměňovat sanitní vozy, pořizovat zdravotnické přístroje, IT technologie a rekonstruovat a stavět výjezdové základny.
V plánu na rok 2026 je zahrnuto pořízení 15 sanitních vozidel a dvou vozidel systému rendez-vous, financování výstavby výjezdové základny Blatná, Suchdol nad Lunicí a Vyí Brod. Ty by měly být letos hotové, upřesnila Dědičová.
Dokončení staveb nových základen i budování nových oblastních středisek řadí mezi priority i Hájek. Výzvy vidí i v digitalizaci a elektronizaci, například v aplikování nástrojů telemedicíny coby podpory posádek a záchranářů při výjezdu.
Ředitel Hájek chce usilovat o posílení spolupráce s nemocnicemi. Potřebují dokončit napojení vech elektronických systémů na nemocnice, aby vznikl obousměrný tok informací. Podobný cíl zmínil loni v srpnu i generální ředitel budějovické nemocnice Michal norek.
Do budoucna si přejeme hlubí propojení systémů a efektivní sdílení dat v reálném čase, které umoní dále zlepit proces předávání pacientů, konstatoval.
Zasahovali i ti, co nemuseli. Osvědčila se příprava, říká éf záchranky o sráce vlaků |
Záchranka se zároveň potýká s nedostatkem kmenových lékařů. Ačkoli u nyní je s nemocnicemi personálně propojená, Hájek by si přál, aby na lékařské úrovni bylo provázání větí. Měly by to být spojené nádoby, které si sdílejí a předávají i úvazky lékařů, mínil.
Nedostatek lékařů pomáhají řeit zdravotní záchranáři. Podle ředitele je nemohou nahradit, ale zastoupit. To je i systém, kam se chci ubírat. Na stanovitě, kde jsme dříve měli lékaře, nyní cíleně a systematicky dávat zdravotnické záchranáře se specializací na urgentní medicínu, kteří mají rozířenějí kompetence ne běný záchranář, dodal.
Tito záchranáři mohou být nasazení na vyí priority bez lékaře, ale zároveň mají lékaře k dispozici na konzultaci či vyádání dojezdu na místo. I proto bude podle Hájka důleitý rozvoj telemedicíny.
