„Po natáčení pořadu se v mém okolí rozkřiklo, že peču. Teď chystám několik dortů týdně,“ říká třiačtyřicetiletá účastnice cukrářské show. Jestli se „propekla“ až do finále, zjistí diváci v sobotu večer.
Co nejradši pečete pro vaše děti?
U nás frčí Pavlova, tu miluje dcera i syn. Mojí specialitou se staly také makronky, byť upéct zrovna tento zákusek bývá zrádné. Dlouho to pro mě byla nedosažitelná meta, zkoušela jsem je stále dokola a pořád se to nedařilo. Nakonec jsem se zařekla, že s nimi končím. Na začátku natáčení Peče celá země se mě ptali, jaké výzvy se nejvíc obávám. Hned jsem řekla, že jednoznačně makronek.
Přitom když byla v šestém díle zadáním technické výzvy tato cukrovinka, tak jste zvítězila.
Ten den jsem si všimla, že porotkyně Míša Landová má náušnice ve tvaru makronek. Hned mi bylo jasné, která bije. Myslela jsem, že omdlím a nic neodevzdám. Tehdy jsem měla za sebou jen marné domácí pokusy. Ještě jsem se radila s ostatními soutěžícími, jak se makronky pečou. Naštěstí se nakonec povedly, od té doby je dělám pravidelně a ráda.
Může se naučit péct každý, anebo to člověk „musí mít v sobě“?
Recept na to být dobrý cukrář je nevzdat se. Člověk to musí zkoušet a nenechat se odradit neúspěchem.
Čokoládové dorty v Peče celá země 2026 dostaly Maršálka s Landovou do kolen |
Dočetla jsem se o vás, že jste první dort upekla před 18 lety mamince k narozeninám. Kolik dortů jste od té doby vytvořila?
Tenkrát to byl takový pokus, měl tvar květiny a nahoře seděla obří marcipánová beruška. Vypadal obstojně a snědl se celý. Ale pak jsem zase dlouho nic nepekla. Zhruba před čtyřmi lety se mi zalíbily obrázky luxusních dezertů na Instagramu a řekla jsem si, že to musím zkusit. Až tehdy jsem začala intenzivně péct a od té doby jsem vytvořila desítky, možná spíš stovky dortů. Po soutěži jich dělám několik týdně.
Jak často se vám stane, že dezert nejde zachránit a letí do koše?
I když znám správný postup a milionkrát jsem daný recept pekla, může se to stát. Třeba když spěchám. Ganache (poleva či krém vzniklý smícháním čokolády a smetany – pozn. red.) nechám málo zchladnout v ledničce a když začnu šlehat, srazí se a musím ji vyhodit.
Když pečete doma, chyby se dají napravit. Ale jako soutěžící Peče celá země jste měla časový limit a porota chyby neodpouštěla. Jak se vám pod takovým tlakem dařilo zachovat chladnou hlavu?
Říkala jsem si: buď to vyjde, anebo ne, teď do toho musím dát všechno a nějak to dopadne. Myslím, že jsem měla s pečením nejméně zkušeností v porovnání s ostatními. Přišlo mi, že všichni jsou „najetí“ a všechno znají, zatímco já jsem jen hobík.
Přesto jste se probojovala až do semifinále.
Nakonec jsem většinou odevzdala výrobek, který porota pochválila. Ale se smíchem vzpomínám na šestý díl, kde se pokazilo snad vše, co mohlo. Jako první jsme měli upéct red velvet a já už v půlce časového limitu věděla, že to bude katastrofa. Vzpomněla jsem si, co nám, soutěžícím, vždy v podobných situacích říkával porotce Josef Maršálek: „Kolego, podívejte se, v jakém jste nádherném prostředí. Opusťte kuchyň, běžte do zahrady a obejměte strom, to vám pomůže.“ Tak jsem šla ze soutěžního stanu na chvíli ven.
V Peče celá země předvedli variace na red velvet a princeznovské dorty |
A pomohlo to?
Ne. Do dílu se to nedostalo, ale říkala jsem později při hodnocení porotě, že jsem poslechla Maršálkovu radu a nebylo to k ničemu. Druhá porotkyně Míša Landová se pak smála, že Pepovy rady nestojí za nic.
Porota vám pak v tomto díle při hodnocení red velvetu zkritizovala krém, korpus a želé. Jaké to je stanout tváří v tvář výtkám?
Díky tomu, že se mi to stalo v pozdější fázi soutěže, jsem to nebrala tak tragicky. Věděla jsem, že každému účinkujícímu se občas něco nepovedlo. Kdyby se to stalo v prvním kole, bylo by to pro mě asi horší. Mimochodem zrovna minulý týden jsem doma úspěšně udělala reparát. Upekla jsem red velvet manželovi a povedl se na jedničku.
Pro Alenu Šrámkovou byly makronky dlouho noční můrou.
Jak na vás působila porota?
Hodnocení byla pro mě ta nejhorší část celého natáčení. Když porotci přicházeli, hlavou mi běžely ty nejhorší scénáře: že korpus nebude dost propečený nebo že jsem krém zapomněla osladit. Z pana Maršálka jsem měla největší respekt. Když mi říkal připomínky, jen jsem kývala. Odsouhlasila bych mu vše, i kdybych s tím vnitřně nesouhlasila. Brala jsem ho jako odborníka, vážím si jeho názoru stejně jako Míši Landové, ale ta mi přišla méně přísná.
Potěšilo vás, když si cukrářské hvězdy, jako jsou porotci Peče celá země, na vašem dezertu pochutnali?
Nejradši vzpomínám, jak mi pan Maršálek pochválil dortové šaty, jež byly inspirované róbou Blanky Matragi. Josef řekl, že je snad ani nechce krájet, jak moc se mu líbí. A že by chtěl vidět její reakci, prý se na Peče celá země dívá. To bylo krásné zadostiučinění, že se moje úsilí vyplatilo. Ta soutěž není jen o tom upéct to nejlepší při natáčení. Připravovala jsem se dva měsíce dopředu a věnovala tomu spoustu času.
ReceptMinipavlova Aleny Šrámkové Suroviny na deset kusů tvaru hnízdo průměru osm centimetrů: Postup:
|
Jakým způsobem probíhaly přípravy, když jste se dozvěděla, že vás do soutěže vybrali?
Z televize mi poslali zadání jednotlivých osobních a kreativních výzev. Měla jsem sepsat potřebné suroviny a postupy na to, co budu péct, a poslat jim je. Začala jsem tedy všechno péct doma a finální podobu receptů si psát. Třeba maršmelouny jsem zkoušela snad tisíckrát, než jsem našla správnou chuť. Děti nosily sáčky bonbonů do školy a měly za úkol zjistit, jaké jejich spolužákům chutnají nejvíc. Podle toho jsem se pak zařídila při volbě receptury na natáčení.
Stihla jste si všechno vyzkoušet doma, než jste to pekla „naostro“ před kamerami?
Ne, všechno se nedalo stihnout. I když nám produkce doporučovala, ať si všechno natrénujeme. Jenže toho bylo vážně hodně. Navíc jsem ani neměla ambici zůstat v pořadu až do konce a upéct úplně všechno. Samozřejmě jsem do toho šla naplno, ale říkala jsem si, že když nevypadnu jako první, budu spokojená.
Musela jste nějaký recept při natáčení změnit?
Skoro všechny. Pan Maršálek totiž ve druhém díle prohlásil, že už nechce v soutěži ochutnat žádný krém s mascarpone. A já s ním měla připravené všechny dorty! Musela jsem to měnit za pochodu, některé krémy jsem na place zkoušela poprvé. Ale jak se říká, risk je zisk, a mě se vyplatilo zkusit něco nového místo osvědčené klasiky, která by porotu určitě nepotěšila.
Bylo natáčení náročné spíš psychicky, nebo fyzicky?
Obojí, ale pro mě to bylo těžké hlavně psychicky. Jeden díl se natáčí dva dny, kdy je člověk od rána do večera na nohou. Dlouho čeká, nic se neděje, pak během chvíle musí podat ten nejlepší výkon. A když jsem se z natáčení pozdě večer vrátila na hotel utahaná jako kotě, stejně jsem nedokázala usnout. Tělem mi stále proudil cukr a adrenalin. Navíc nejsem zvyklá být neustále pod drobnohledem kamer. I když byl celý štáb milý a panovala dobrá nálada, stejně pro mě bylo natáčení psychická zátěž.
Diváci vidí každý týden zhruba hodinový sestřih ze dvou dnů. Co jsme nemohli spatřit?
Třeba to, jaký v soutěžním stanu býval nepořádek. Když jsme pekli, prostě jsme nádobí odhazovali kolem sebe. Jakmile jsme skončili, vše umyl štáb. A taky vše snědl. Kameramani, maskéři i producenti nosívali v kapse lžičku, aby mohli ochutnávat. Vše ve vteřině zmizelo. Zároveň si myslím, že jsme se při natáčení nasmáli ještě mnohem víc, než jak to vypadá v televizi. Tereza Bebarová je neskutečný komik, také s druhým moderátorem Václavem Koptou byla sranda. Navíc nám říkal, že se za ty roky moderování Peče celá země sám leccos přiučil, a občas nám dokonce trochu radil. Třeba zmínil: tohle má Maršálek rád, to tam dejte.
Hráli si s tartaletkami, makronkami a oblékli dort. Peče celá země přitvrzuje |
Vídáte se s ostatními soutěžícími?
Ano, ráda se s nimi setkávám. Minulou sobotu jsme se v Praze společně dívali na díl, který běžel v televizi. Vždy jsme napjatí, co se nakonec do střihu dostalo a co ne. Všechno vidíme až s ostatními diváky, nic nám neukázali dopředu.
Zrovna v minulém čokoládovém díle byla speciální technická výzva, kdy nepekli všichni účinkující pořadu najednou, ale jeden po druhém. Navíc jste nedostali recept, ale jen seznam surovin na čokoládový fondant. Dělala jste ho poprvé?
Nikdy předtím jsem ho nezkoušela. Tahle výzva byla šílená, vůbec jsem nevěděla, co dělám. Nemohli jsme si s ostatními radit tak, jako u jiných výzev. Vždy jsme spolu během pečení mluvili, ale to tentokrát porota zakázala. Naštěstí jsem na rozdíl od spolusoutěžícího Martina věděla, co je to kokotka (malá zapékací miska – pozn. red.). Učila jsem se to kdysi na hotelové škole. Kdybych to neznala stejně jako on, byla bych ještě ztracenější. Nakonec se mi však čokoládový dezert docela povedl.
Kvůli účasti v soutěži jste si musela vzít neplacené volno. Léta jste dělala inspektorku práce, vsadila jste tedy vše na jednu kartu?
Je to tak. Když mě do pořadu vybrali, domluvila jsem si, že nebudu chodit do práce celé tři měsíce. Měla jsem podepsanou mlčenlivost, a tak jsem nechtěla po týdnu přijít s tím, že jsem vypadla. Říkala jsem si, že aspoň budu mít takové malé prázdniny, když skončím hned na začátku. Jenže to nakonec dopadlo jinak.
Bude se váš život dělit na dobu před a po účasti?
Jednoznačně. Po natáčení pořadu se v mém okolí rozkřiklo, že peču. Víc a víc lidí mě oslovovalo s tím, ať jim upeču dort nebo pohoštění na oslavu. Nakonec jsem se rozhodla z práce odejít a jít na vlastní nohu. Peču na zakázku a pořádám kurzy. Bavilo mě pracovat jako inspektorka práce, ale tehdy bylo výsledkem mého snažení to, že byla minimálně jedna strana naštvaná. Zatímco dnes vidím spokojené zákazníky, kteří si pochutnali na zákusku či se naučili, jak mohou péct. A to mi dělá radost.
