Ačkoli do terénu vstupovali s obavou, že nic nenajdou, podařilo se nalézt mnoho předmětů odkazujících ke každodennímu životu v takových areálech, řekl Tomáš Pancíř z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni (ZČU).
Tábor v Hodoníně u Kunštátu vznikl v létě 1940. „První tábor, který tady vznikl, se nazýval kárný pracovní tábor. Byl určený pro lidi, kteří se nějakým způsobem vyhýbali práci,“ řekl vedoucí památníku Radovan Krhovský.
V roce 1942 vznikly v protektorátu Čechy a Morava dva takzvané cikánské tábory, jeden v Letech u Písku a druhý na místě kárného tábora v Hodoníně. Romové tam byli odesíláni na základě rasové příslušnosti předtím, než byli transportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, uvedl Krhovský.
Na pracích se podílí Katedra archeologie ZČU spolu se studenty z University of Cambridge a University of Amsterdam. „Cílili jsme na podchycení těch vězeňských domů, ale zároveň nám šlo o to, ověřit si, jestli tady vůbec něco je, protože ten terén byl skutečně razantně pozměněn,“ uvedl Pancíř.
Kromě nálezů odkazujících k válečnému období našli archeologové i předměty připomínající pozdější využití areálu, kdy místo sloužilo pro rekreaci různým státním podnikům. U některých předmětů bude tedy ještě třeba určit, z jaké doby pocházejí.
Dozorci vězně bili a krutě týrali, líčí historik romský tábor na Moravě |
„U nábojnice je to jasné, hrníčky mají třeba značku, podle které se to dá určit. U úlomků skla se to bude zjišťovat. Třeba tady to tenké poukazuje na to, že je z okna,“ popsala archeoložka Gilly Carrová z University of Cambridge.
Nynější archeologický výzkum není jediný, který archeologové v areálu prováděli. Podle Pancíře navazují třeba na záchranný archeologický výzkum, který souvisel se stavebními pracemi v areálu. S Krhovským se shodl na tom, že by byli rádi, kdyby byl v budoucnu třeba objevený pozůstatek terasy zachován a zpřístupněn veřejnosti.
Hodonínský tábor je spolu s Lety u Písku místem, kam nacisté za druhé světové války nuceně shromažďovali celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů. Podle Krhovského táborem prošlo asi 1 400 lidí. Špatné podmínky zapříčinily úmrtí 207 z nich, zejména dětí nebo starších osob.
