„Už pátou výzkumnou sezonu se zabýváme výzkumem takzvaného dlouhého domu kultury s lineární keramikou, která spadá do období 5200 až 5000 let před naším letopočtem. Zkoumali jsme jednak půdorys domu, ale také stavební jámu, z níž tehdejší obyvatelé brali hlínu na stavbu domu. Nález hrobu mezi domem a stavební jámou pro nás byl překvapením,“ uvedl vedoucí výzkumu Peter Tóth.
Upřesnil, že lidé kultury s lineární keramikou, tedy z pravěkého období neolitu, měli různorodé zvyky související s pohřbíváním svých zemřelých.
„Regulérních pohřebišť známe málo, častěji byli mrtví pohřbívání v sídlištním prostředí, ať už v hrobových jámách nebo sídlištních objektech. Zatímco některé hroby jsou bez hrobových přídavků, jinde byly nalezeny například korálky nebo různé nářadí odlišené podle toho, zda se jednalo o muže, nebo o ženu,“ uvedl vedoucí výzkumu.
Kmeny z Hradecka otesali za Keltů, potvrdili archeologové. Zřejmě stavěli lodě |
Výzkumy v okolí obcí Těšetice-Kyjovice začaly na konci 60. let minulého století. Valná většina nalezených artefaktů spadá do neolitického období. Geofyzikální průzkum z roku 2010 zjistil, že známky osídlení z tohoto období se rozkládají na ploše 30 hektarů, z toho samotné sídliště zabírá asi polovinu plochy a zahrnuje přibližně sto domů různých velikostí.
„K výzkumu jsme si vybrali domy různých rozměrů. V západní Evropě se objevil model, podle něhož v nejmenších domech žili spíše lovci a v dlouhých domech zase lidé, kteří se věnovali hlavně zemědělství. Tento model se snažíme ověřit i v Těšeticích,“ dodal Tóth.
Výzkum na nalezišti v tomto týdnu skončí, poté se budoucí archeologové budou věnovat přírodovědným analýzám, zkoumat zbytky v nádobách a zjišťovat, co se v nich vařilo, případně pomocí radiokarbonové metody zjišťovat stáří organického materiálu,
Kostra dítěte, kterou v úterý našli, bude podrobena antropologické analýze. Zkoumat bude věk nebo případné nemoci dítěte, odborníci provedou i analýzu DNA.
