Jako dvojnásobek Prahy
Do bitvy se roku 1805 zapojilo zhruba 75 tisíc francouzských vojáků a až 90 tisíc příslušníků rusko-rakouské armády, celkem tedy okolo 165 tisíc účastníků. Jednalo se o více než dvojnásobek tehdejšího počtu obyvatel Prahy, kde žilo asi 79 tisíc lidí.
Přibližně 60 tisíc vojáků kvůli střetu zahynulo. Část přímo na bojišti, ale většina z nich až v následujících dnech a týdnech na zranění, sepse a podobně. Na bojišti se nacházelo 250 spojeneckých a 150 francouzských děl.
První mírový památník
V okolí místa bitvy lze dodnes najít řadu míst spojených s touto událostí. K nejznámějším patří zámek ve Slavkově u Brna, odkud Napoleon den po bitvě pronesl z balkonu proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz).
Ojedinělým válečným památníkem je Mohyla míru na Prackém kopci, první mírový památník v Evropě, který autor Josef Fanta vybudoval na počest všech národů. Návrší Žuráň v Podolí na Brněnsku zase na začátku bitvy posloužilo coby velitelské stanoviště Napoleona, jenž v jeho blízkosti strávil také noc před bitvou.
Oscarové nepřesnosti
Snímek režiséra Ridleyho Scotta Napoleon z roku 2023 sice získal tři nominace na Oscara, znalcům historie ale příliš radost neudělal. Výraznou kritiku sklidilo mimo jiné právě vyobrazení bitvy u Slavkova.
Zatímco film prezentuje jako nejdůležitější části francouzského plánu utáboření na kopci a střelbu do zamrzlých rybníků, přes které přebíhají tisíce ruských protivníků, podle odborníků jsou oba manévry smyšlené. Napoleon se usadil až za kopcem a střelba z děl do zamrzlých vod se možná vůbec nestala. V rybnících se po jejich vypuštění našli pouze utopení koně a vojenský materiál.
30. listopadu 2023 |
Geniální manévr
Klíčovým bodem Napoleonových vítězných „šachů“ ve skutečnosti byla lest k rozdělení nepřátelských jednotek. Francouzský císař se pouze s nepříliš početnými oddíly bránil útokům Rusů a Rakušanů.
Když spojenci postupně sestupovali z Prateckých výšin a útočili na Napoleona, většina francouzské armády, která mezitím vyčkávala v mlze, na ně ze zálohy zaútočila a prostor sama obsadila.
Tento moment překvapení, který část spojeneckých vojsk donutil k ústupu a část zanechal v obležení Francouzů, rozhodl o výsledku bitvy.
Rabování a infekce
Když se mluví o bitvě u Slavkova, nejčastěji se zmiňují její důsledky pro světovou politiku, případně počet padlých na bojišti. Událost ale měla také jiné negativní dopady.
Před střetem i po něm obě vojska rabovala v okolních vesnicích, například v Křenovicích na Vyškovsku. Obyvatele připravila o obilí, dobytek, koně a další věci potřebné k životu. S příchodem velkého množství cizinců a ošetřování raněných po bitvě se do okolí zavlekly také nemoci a infekce, na které místní lidé nebyli zvyklí a neměli proti nim imunitu.
Slavkovská Paříž
Bitva tří císařů zanechala stopu přímo i ve francouzském hlavním městě, a to v názvech míst připomínajících Slavkov. Nachází se tam například železniční stanice Paříž-Slavkov, známá také jako Slavkovské nádraží, u kterého se rozkládá Slavkovské nábřeží. Ani ne kilometr od stanice se nachází Slavkovský most.
Součástí Paříže je také jedna malá vesnice, která se před rokem 1860 jmenovala Slavkov, přes ni vedla Velká slavkovská ulice.
Výhra Rakušanů a Rusů
Za dobu, kdy se konají rekonstrukce bitvy u Slavkova na bojišti pod návrším Santon, se udály různé pikanterie. Výjimečnou se stala ta, u kdy v roce 2018 kvůli nemoci nepřiletěl dlouholetý americký představitel Napoleona Mark Schneider. Místo hledání jeho náhradníka se organizátoři rozhodli, že velení od francouzského císaře v ukázce převezme jeho maršál Louis-Alexandre Berthier.
Jenže rekonstrukce k 213. výročí bitvy tří císařů navíc netradičně – a překvapivě – skončila ve prospěch Rakušanů a Rusů. Střet nakonec vyústil v ústup napoleonských vojsk, při kterém projevili francouzští diváci na tribuně hlasitý nesouhlas.
Brno obsazené bez boje
Kromě Slavkova pobyl Napoleon na území jižní Moravy také v Brně. Do největšího města v okolí přijel 20. listopadu 1805 a v podstatě bez boje ho obsadil. Rakouská vojenská posádka totiž o den dříve opustila své stanoviště v pevnosti na Špilberku a stáhla se k Olomouci.
Po dobu pobytu zůstával Napoleon v Místodržitelském paláci na Moravském náměstí vedle kostela sv. Tomáše.
Čarodějnice i poklad
O bitvě často koluje zvěst, že měl Napoleon detailně promyšlený plán už předem. Ve skutečnosti jen díky svým dlouholetým vojenským zkušenostem chytře reagoval na počasí a chyby protivníků. Některé lidové pověsti zase tvrdí, že mlhu kryjící Francouze, aby mohli nečekaně zaútočit, způsobila žuráňská čarodějnice. Naneštěstí pro pohádkáře jsou meteorologické podmínky ze dne bitvy dobře zdokumentovány, takže zdůvodnění vzniku mlhy se našlo jinde.
Jedna legenda pro změnu vypráví o tom, jak František I., Alexandr I. a Napoleon během bitevní vřavy zakopávali společný poklad. Tři císaři se ovšem nikde neocitli pohromadě, natož aby našli čas něco schovávat pod zem.
Odraz v kultuře
Bitva tří císařů je častým námětem v literatuře, kinematografii a výtvarném umění. Film Napoleon (1960) režiséra Abela Ganceho nabízí zpracování tažení, ale i politické důsledky bitvy.
Nejslavnější literární zpracování nabízí Vojna a mír, kde je klíčovou událostí. Lev Tolstoj v románu zobrazil bitvu z pohledu několika postav, aby zdůraznil chaos, zmatek a nesmyslnost války.
Na objednávku císaře Napoleona namaloval baron François Gérard pět let po události obraz Bitva u Slavkova.
1. prosince 2018 |
