Na snímek reagovaly tisíce lidí, stovky z nich začaly sdílet vlastní fotografie roháčů z různých koutů země a vzbudily tak dojem, e je obřích brouků více ne obvykle.
Podle entomologa ale můe zdání klamat jejich populace ve skutečnosti zůstává podobná, roháč je dále ohroeným druhem.
Pozoruhodný snímek s názvem védský stůl pro roháče sdílel amatérský fotograf Bohdan Ivičič z Pruánek na Hodonínsku. Roháče sleduji pravidelně u pět let, letos je jich ale opravdu hodně. Potkávám je snad kadý den a ve velkém mnoství, zmiňuje Ivičič. Tolik brouků na jednom místě jako před pár dny jetě neviděl.
Na svých fotografiích zachycuje samce i samice roháče, kteří se od sebe lií velikostí kusadel. Hmyz na své zahradě rád pozoruji a zahradu se snaím podle toho přizpůsobit, říká.
Právě pod jeho facebookovým příspěvkem se začaly mnoit reakce a nálezy roháčů od ostatních uivatelů.
Takový ohlas nečekal. Překvapilo mě jak mnoství reakcí, tak i jejich podoba. Vím, e je roháč u nás chráněný, ale není zase tak neobvyklé ho potkat. Spousta lidí mi přitom psala, e ho nikdy neviděli, říká Ivičič.
Pořád jde o vzácný druh, říká expert
Jak je to se vzácným broukem ve skutečnosti, vysvětluje entomolog Martin Záruba. Záplava fotografií roháčů podle něj neznamená, e je jich letos více ne v minulosti. Dnes jen máme řadu aplikací a programů, které lidem v přírodě pomáhají hmyz identifikovat. Díky moderním technologiím a sociálním sítím se tak objevuje čím dál více hláení o jeho výskytu, tvrdí Záruba.
Nadále jde podle něj o citlivý druh, jeho populace se spíe stabilizují nebo mírně klesají. Podobný trend přitom platí i pro dalí druhy hmyzu v České republice.
V Brně se íří strach z majky. Naprosto nekodný brouk, reaguje vědec |
ivotní cyklus roháče se pevně váe na mrtvé dřevo, konkrétně duby. Larvy se vyvíjejí několik let uvnitř trouchnivějících pařezů a kořenů. Aby mohl roháč přeít, potřebuje dřevo, které zůstává dlouho na jednom místě. Proč si vybírá zrovna dub, není podle Záruby zcela jasné. Jisté ale je, e dubových porostů v krajině ubývá.
Samec roháče s velkými kusadly můe měřit a osm centimetrů, samice bývají mení. Samice mají rovně mení kusadla, ale zato silnějí. Dospělý roháč ije pouze několik letních týdnů, zatímco stadium larvy trvá a několik let.
Kromě jihu Moravy také na jihu Čech a v Polabí
Největí anci, kde roháče v české přírodě potkat, mají lidé na jiní Moravě. Ve větí míře se vyskytuje také v Polabí nebo v jiních Čechách. Na jihu Moravy se roháčům daří předevím díky příznivému klimatu pro růst dubů, nií nadmořské výce a vyímu počtu chráněných oblastí, vysvětluje Záruba.
Vesnici rozhádala invaze drobných chvostoskoků, padají i výhrůky |
Negativní vliv na roháče představuje zejména kácení stromů, odstraňování dřeva z lesa a také světelné znečitění. I proto lze tohoto brouka častěji vidět mimo městskou zástavbu na okrajových částech města a ve volné krajině.
Roháčovi můe pomoci výsadba solitérních dubů. S tím se ale mělo začít u před sto lety. Dnes u jejich nedostatek pociujeme. Přesto platí, e i nynějí výsadba můe do budoucna pomoci, doplňuje entomolog.
