Poplatky na jižní Moravě příští rok neporostou, teplo bude dokonce zlevňovat

1 Za vodu někde pár stovek navíc

Již tradičně se musejí Jihomoravané připravit na vyšší ceny za vodné a stočné, zdražovat se bude všude – stejně jako letos však jen o pár korun za kubík, což je tisíc litrů. Města, respektive svazky, jichž jsou součástí, udávají jako důvod inflaci a nutnost financování plánovaných investic do vodohospodářské infrastruktury.

To je patrné například v Blansku a jeho okolí, svazek Boskovicko vyčíslil cenu na 153,99 koruny za kubík, což je nejvíce v kraji. Plánují se tu velké investice do kanalizací a čistíren odpadních vod, které tam chybí. Snahou je zabránit odtékání splašků do krajiny Moravského krasu a jeho jeskyní.

Splašky už v krasu končit nebudou, obce kolem dokončují čistírny odpadních vod

Proti ceně za letošní rok je to zvýšení o přibližně čtyři koruny. „Cena vodného a stočného musí garantovat skutečnost, že jsme schopni zafinancovat investiční i provozní náklady nejen u projektů, na které žádáme dotaci, ale také provoz a postupnou obnovu veškerého majetku,“ odůvodňuje Jana Šamšulová, která ve svazku zastává funkci obchodně-ekonomického náměstka pro divizi Boskovice.

Nejedná se však o největší zdražení. To čeká na obyvatele Hodonína, cena se tu zvedne o více jak osm korun. Nově tu tak lidé za kubík vody zaplatí 116,39 koruny. Pokud by byla průměrná spotřeba 100 litrů denně, za rok to vychází přibližně o 300 korun více.

Mezi okresními městy je tu cena za vodu téměř nejnižší v kraji – jediné Brno s částkou 110,18 koruny za kubík je ještě levnější. Cena za vodu se tam dlouhodobě drží pod celorepublikovým průměrem. „Při průměrné spotřebě, která v Brně činí 100 litrů na osobu a den, je denní výdaj za vodné a stočné 11 korun. Meziročně tak obyvatel Brna za rok zaplatí za vodné a stočné o 90 korun více,“ vyčíslila mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová.

2 U tepla jen pozitiva

Všechny obce si daly letos jednotný úkol – teplo buď zlevní, nebo se pokusí udržet současné ceny. A povedlo se. I přesto, že Energetický regulační úřad rozhodl o zvýšení regulované složky ceny plynu o 4,5 procenta, se většině podařilo zlevnit. Úsporná opatření, do kterých v posledních letech obce investují, tak přináší ovoce.

„Neustále obnovujeme systémy řízení, instalujeme kondenzační kotle a modernizujeme technická řešení,“ popisuje jednatel společnosti Teplo Břeclav Martin Marták. Pro místní bude příští rok jeden gigajoule levnější o pět korun.

Největší skok čeká obyvatele Vyškova. Letos za jeden gigajoule platili 1 036 korun, příští rok se částka sníží o 39 korun. Nižšími výdaji potěší také Znojmo, kde místní platí už několik let nejméně v celém kraji. V příštím roce to bude 927 korun, což je o 24 korun méně než doposud. „V době, kdy ceny energií dlouhodobě kolísají, je pro nás důležité využít každé příležitosti ke snížení nákladů pro domácnosti. Výhodný nákup plynu nám umožnil jít s cenou dolů,“ chválí si znojemský starosta František Koudela (ODS).

Cena tepla by se letos výrazně měnit neměla, vyhlíží ředitel Tepláren Brno

Brňany žádná změna nečeká, stále budou platit 1 154 korun. To je tradičně řadí na vrchol v žebříčku nejdražšího tepla v kraji. „Jsme přesto rádi, že se cenu podařilo i přes rostoucí náklady udržet. Část kompenzujeme dříve zajištěnými nákupy zemního plynu, vyššími příjmy z prodeje elektřiny a postupnou dekarbonizací, zejména biomasovým zdrojem v Brně-sever, a rostoucím využitím tepla ze SAKO Brno,“ přibližuje ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

K optimistickému výhledu napomáhá kotel na dřevní štěpku, který městu pomůže snížit při vytápění domácností závislost na zemním plynu. Nyní je ve zkušebním provozu, od příštího roku by měl začít pokrývat 15 procent výroby tepla. Zatím Teplárny vyrábějí 80 procent tepla ze zemního plynu, zbylých 20 procent nakupují z městské spalovny odpadu společnosti SAKO Brno.

3 Za popelnice ani korunu navíc

V duchu zachování cen města rozhodla, i co se poplatků týče. Za popelnice si lidé letos nikde nepřiplatí, výhled do dalších let však už všude tolik optimistický není. Například místostarosta Vyškova Josef Kachlík (STAN) upozorňuje na možnost zvýšení ceny, a to ze současných 696 korun až na 1 200 za osobu.

„Náklady spojené s odpadovým hospodářstvím neustále rostou. Město každým rokem hradí stále větší podíl celkových výdajů, aby mohl být systém svozu a likvidace odpadu zachován ve stávajícím rozsahu a kvalitě. Dlouhodobě udržitelné to není. Zatímco náklady dosahovaly v roce 2024 přibližně 30 milionů korun, odhad pro rok 2026 je už na 37 milionech,“ zmiňuje Kachlík.

Brno sjednotilo formuláře na obecní byty, od ledna bude možné žádat i online

Stejný zůstává pro tento rok i poplatek za psy, změní se pouze v jedné brněnské městské části – konkrétně v Novém Lískovci. Pokud si lidé žijící v bytě pořídí svého prvního psa, nově zaplatí 1 000 korun ročně místo původních 800.

„Poplatek se nezvedal mnoho let. Máme tu ale inflaci, a proto kolegové argumentovali, že bychom se tomu měli přizpůsobit,“ zdůvodnila změnu starostka Jana Drápalová (Zelení).

Městských částí se rozdílně dotknou také plánované změny nájemného městských bytů. O jakou částku půjde, však rozhodne bytový odbor po Novém roce. Cena se bude odvíjet od inflace, kterou Český statistický úřad zveřejní v lednu. Nové nájemné pak bude platit od začátku července.

Kromě Brna zdražování v této kategorii nemine ani Znojmo, kvůli inflaci a rostoucím nákladům tam pravidelně o čtyři koruny zvyšují nájemné už třetím rokem. Ten příští se cena vyšplhá na 72 korun za metr čtvereční. Kromě toho tu letos zvýšili i daň z nemovitosti několika vybraným domům. Důvodem byly problémy s nepřizpůsobivými nájemníky, kteří obtěžovali okolí. Plošné navýšení daně se tam ani jinde v kraji nekoná.