„Je to trend, čím dál víc farmářů tam prodává maso ke zpracování. Hlavně samozřejmě ze severní Moravy, protože to mají blíže, ale vyplatí se jim to vzít i od nás. Berou i kuřata od kolegů z Pohořelic, sami tam taky něco dodáváme,“ líčí Klaška.
Data Českého statistického úřadu mu dávají za pravdu, za poslední čtyři roky vyrostl vývoz k porážce z Česka o víc než třetinu. Týká se to i drůbežáren z jižní Moravy, kterých stále přibývá. Před deseti lety vyprodukovali zemědělci v regionu 25 milionů kuřat za rok, loni už to bylo o čtyři miliony víc a do budoucna může toto číslo – už tak nejvyšší v zemi – dál významně poskočit.
„V celém Česku se ročně vykrmí zhruba 140 milionů kuřat, zhruba 20 milionů jde do zahraničí,“ sděluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. I když nejde až o tak vysoký podíl, Česko není dlouhodobě v produkci kuřecího masa soběstačné, když dováží minimálně třetinu z celkového množství.
Klaška přitom uvažuje, že začne do Polska vozit celou svou produkci. „České porcovny tvrdí, že nám nedají vyšší výkupní ceny, protože jsou pod tlakem obchodních řetězců, ale těžko říct, když se pak z Polska dostane naše maso opět na české pulty,“ přemítá.
Nic nám neprokázali, brání se Agrofert
Klade si tak otázku, jestli velké masokombináty zpracovávající tisíce kuřat za hodinu pod vedením Agrofertu podnikatele a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nezneužívají svého postavení na trhu, a netlačí tak záměrně výkupní ceny kuřat dolů, aby samy co nejvíc vydělaly.
Agrofert cokoliv takového striktně odmítá. „Produkce potravin a obchod s nimi byly v posledních letech několikrát podrobně zkoumány ze strany antimonopolního úřadu, který nic takového neprokázal,“ prohlašuje mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Zákaz klecí přináší úbytek vajec, drůbežárny se musejí přestavovat |
Právě Agrofert, respektive pod něj spadající společnost Vodňanské kuře, otevřel nedávno také novou drůbežárnu s roční produkcí 800 tisíc brojlerů v Rohatci na Hodonínsku. Dosud tam měla firma v halách vejcový chov, s nímž skončila. „Z původních hal zbyla pouze ocelová konstrukce, která byla nově potažena, udělaly se nové podlahy a do těchto objektů byly nainstalovány nejmodernější technologie pro výkrm brojlerů,“ informuje Heřmanský s tím, že farmy koncernu mají na české produkci drůbežího masa zhruba čtvrtinový podíl.
A není to jediný podnik, který staví nové haly pro kuřata. Ještě větší ambice má podnikatel Josef Kolář, který už před dvěma lety oznámil ambiciózní plán na obří drůbežárnu v Uherčicích na Znojemsku. Na dvou místech poblíž čtyřsethlavé obce by chtěl každý rok vyprodukovat bezmála sedm milionů kuřat, záměr se však vleče.
„Museli jsme řešit změnu územního plánu, ale ta je teď u soudu, protože záměr napadl spolek Za dobrý život na Jemnicku,“ přibližuje starostka obce Vladimíra Pešková (nez.). Spolek dlouhodobě kritizuje Kolářovy zemědělské plány právě kolem třináct kilometrů vzdálené Jemnice na Vysočině.
Zbytečné obavy ze zápachu
Bez dalšího vývoje jsou i plány na drůbežárnu v Šebetově na Blanensku, kde chce společnost Rabbit podnikatele Zdeňka Jandejska ročně vyprodukovat přes půl milionu kuřat. „Zatím se nic neděje a je otázkou, kdy případně bude,“ oznamuje šéf tamního zemědělského areálu Petr Pavliš.
Naopak v malém městečku Lukov poblíž Vranovské přehrady dovedl investor i přes kritiku tamních obyvatel svůj záměr do konce a drůbežárna s desítkami tisíc brojlerů tu už funguje. Někdejší odpůrci přiznávají, že jejich obavy ze zápachu se nenaplnily. „Vůbec o ní nevíme,“ říká spolumajitelka Penzionu U Hrádku Andrea Řehořová.
Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme |
Také starosta Marek Langer (nez. ) uvádí, že farma už není v obci tématem – na rozdíl od sousedního Bezkova, kde by investor chtěl také vybudovat výkrmnu brojlerů. „Zval jsem je k nám, ať se přijdou podívat, že to opravdu nijak nezapáchá, ale oni jsou jasně proti. I u nás pramenily obavy z toho, že to bude jako dříve a farma bude všude cítit, ale dnes už jsou přece jen jiné technologie,“ podotýká. Dokládá to i na možnostech ubytování, kterých v obci přibývá.
Podobně před časem sepsali petici i lidé ve Velešovicích na Vyškovsku, kde chce společnost Rakovec ještě letos zřídit drůbežárnu v jedné nevyužívané hale tamního zemědělském areálu. Chovala by tu téměř čtvrt milionu kuřat ročně.
„Byli jsme se podívat v sousedních Šaraticích, kde taky výkrmnu mají a v nedávné době postavili i novou třetí halu. Nic tam nesmrdí, takže ani naši zastupitelé nemají nic proti tomu, aby vznikla podobná farma u nás,“ popisuje starostka Zdeňka Šprtová (KDU-ČSL). Podle ní byly v minulosti podobné protesty i proti bioplynové stanici. Ta nakonec vznikla a dnes o ní nikdo neví.
