Projekt připravovali už řadu let před úderem živlu, přírodní katastrofa ale znamenala, že museli projektanti celou venkovní expozici přepracovat. „Cesta to byla dlouhá a trnitá, ale myslím, že se to povedlo a je čím se pochlubit,“ prohlásil hodonínský starosta Libor Střecha (Pro Hodonín) s tím, že centrum i nadále poslouží vzdělávacím účelům jako předchozí středisko. Dříve v někdejší budově mateřské školy totiž fungovalo centrum ekologické výchovy.
V zahradě je nyní na tři desítky nových stromů, rostou tu lípy nebo také pro toto území typické duby, ostatně odtud i název dúbrava, popřípadě borovice spojené s písčitými lokalitami nedaleko Hodonína. Objekt je také kompletně nový, z původního zbyly jen obvodové stěny.
Do obnovy tornádem poničených částí Hodonína se hned v počátcích vložil místní rodák a český miliardář Karel Komárek se svou nadací. „Je to první z šesti projektů, na které se naše nadace ve městě podílí,“ sdělil s tím, že v době úderu tornáda byl v Itálii a fotkám, které mu z Česka přicházely, nechtěl uvěřit. „Nešlo nic nedělat,“ doplnil.
Moderní budova disponuje zelenou střechou, která kromě vzdělávacího účelu plní i retenční a tepelně izolační funkci. V přízemí s provozním a technickým zázemím se nachází posluchárna až pro 56 osob, učebny a dílna. V patře se pak mohou návštěvníci seznámit s živočichy i rostlinami, které v unikátní částech přírody poblíž města rostou.
Zahrada pak kromě nově vysazených stromů skýtá část plnou bylinek, dále jsou tu záhony zeleniny, nechybí ani vinohrad nebo jezírka. Na první pohled by člověk řekl, že zahradníci zapomněli vysít trávu, to ale není chyba. Jak se dozví návštěvník na ceduli, do tří let se to tady bude hemžit květy. Květnaté trávníky ale mají delší dobu vzcházení, a tak nyní oko zrovna nevábí, protože tu zatím roste jen plevel.
Celkové náklady na výstavbu se vyšplhaly na více než 109 milionů korun. Jihomoravský kraj přispěl částkou 10 milionů, státní programy přinesly 32 milionů a nadace Karla Komárka 15 milionů. Dohromady jde o téměř polovinu celkové sumy.
Písek, voda, lesy. Vše na pár kilometrech
Národní přírodní památka v blízkosti Domu přírody patří k nejcennějším botanickým lokalitám v České republice. Střídají se v ní suchá stanoviště s mokřady, což umožňuje růst stepních i vlhkomilných druhů. Území poskytuje náhled do historie a vývoje světlého lesa s velkým druhovým bohatstvím rostlin i živočichů. „Rostou tu tisíce rostlin, lidé se mají pořád na co koukat,“ láká do regionu turisty ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.
Louky i podzemí. Půvab Bílých Karpat zdůrazní moderní osvětové středisko |
Expozice v Domě přírody se však neomezuje jen na vlastní Hodonínskou Dúbravu, ale zahrnuje i další významné biotopy z okolí. První z nich je rybniční soustava na říčce Kyjovce. Ornitologové tu zaznamenali 250 druhů ptáků, z toho 115 hnízdících, jak se návštěvníci dozvědí na cedulích v zahradě u Domu přírody.
Další je pak lokalita Váté písky podél železniční trati a třetí a poslední rovněž písčitá přírodní památka Pánov. Tyto místa jsou domovem řady pískomilných a suchomilných živočichů a rostlin včetně těch kriticky ohrožených.
Dům přírody v Hodoníně není prvním ani posledním takovým turistickém centrem na jižní Moravě. Vůbec první vyrostl v Moravském krasu už v roce 2015, letos v březnu se k němu přidal ve Veselí nad Moravou Dům přírody Bílých Karpat a za týden 15. června čeká slavnostní otevření ten v Dolních Věstonicích na Břeclavsku, který se věnuje tamní chráněné oblasti Pálavy. Další podobné se do budoucna plánuje u připravovaného chráněné oblasti Soutok v nejjižnějším cípu Moravy.
Dům přírody se nachází poblíž hodonínské zoo v sousedství sportovní haly.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
