Jde o historicky nejrozsáhlejší a nejnákladnější vodohospodářský projekt Lesů České republiky.
Uhlově černý kolos se milimetr po milimetru spouští do připravené jámy na dně Dyje. Ocelová lana autojeřábu drží přes třicet tun váhy, zatímco dole pobíhají pracovníci v modrých kombinézách, kteří v porovnání s 23 metrů dlouhým tělesem působí zanedbatelným dojmem.
Instalovaná klapka je unikátní díky svým rozměrům a konstrukci. „Jednostranným způsobem ovládání je podle informací, které jsme si zjišťovali, skutečně v rámci republiky unikátní. A dokonce to vypadá, že i v rámci Evropy,“ informuje Lubomír Mik, hlavní stavbyvedoucí z Metrostavu.
 |
„Pro nás dnes vrcholí první fáze výstavby, kdy máme dokončené veškeré konstrukce pravého pole jezu a dnes se má na místo osazovat klapka,“ podotýká Mik.
Práce s takto rozměrnou součástí se ovšem neobešla bez komplikací. „Jenom aby se klapka dostala sem na stavbu, byly potřeba dva týdny příprav. Bylo potřeba připravit příjezdové cesty, někde bylo potřeba upravit oplocení a zrušit hráze, přes které by jeřáb vůbec nebyl schopný přejet,“ objasňuje Mik.
Povodí Moravy dosud pro podporu vodního režimu lužních lesů strádajících nedostatkem vody provádělo takzvané povodňování, kdy vodohospodáři v jarním období krátkodobě výrazně zvýšili odtok z Nových Mlýnů. „Problém byl, že vody do lužních lesů se tímto způsobem dostane velmi málo, spousta jí odteče korytem Dyje nezužitkovaná“, popisuje generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Návrat přirozeného režimu povodní
Díky novému jezu by se situace měla změnit. „Budovaný jez na Dyji umožní zvýšení hladiny řeky přímo u nátoku do lužního lesa a jeho zavodnění bez nutnosti několikanásobného zvýšeného odtoku do nádrže,“ přibližuje generální ředitel Povodí Moravy David Fína.
„Při vyšších průtocích vody v Dyji se dají zvednout klapky a voda začne zaplavovat stávající nápustné objekty. Pokud hladina naopak klesne, můžeme požádat Povodí Moravy o navýšení odtoku vody z novomlýnské přehrady, a pak ji pomocí stavidel zadržet,“ sděluje Šafařík.
Zaplavování pomocí nového jezu by se tak mělo co nejvíce přiblížit přirozenému režimu povodní, který kvůli úpravám krajiny v minulém století a suchům v posledních letech vymizel.
Vlnu odporu proti Soutoku dirigoval sponzor Motoristů, domnívají se ekologové |
Pavel Hopjan, vedoucí správy toků dyjského povodí z Lesů ČR, doplňuje, že pro případ záměrného povodňování bude možné zvednout klapky a s nimi i hladinu řeky o více než dva metry. Díky tomu se do Soutoku dostane za necelé dva týdny až deset milionů metrů krychlových vody.
„Normálně budou klapky sklopené u dna, takže nebudou v Dyji ani znatelné. V době, kdy budeme chtít povodňovat, se klapky zvednou a zvýšením hladiny se voda dostane stávajícími nápustnými objekty do oblasti Soutoku,“ říká Hopjan.
V úterý položená klapka bude prozatím fungovat samostatně. Druhá by k ní měla přibýt na podzim příštího roku.
