Energetická chudoba podle studie vědců z brněnské Masarykovy univerzity není jen problém ekonomicky slabších regionů, riziko je také v menších „kapsách“ uvnitř jinak prosperujících oblastí. Vysoká škola o tom informovala na svém webu.
Vědci analyzovali energetické zranitelnosti všech více než 6250 obcí v České republice. Studie ukázala, že riziko energetické chudoby se netýká pouze tradičně znevýhodněných regionů, jako jsou pohraniční oblasti, ale objevuje se také v menších lokalitách uvnitř jinak ekonomicky silných regionů. Podle autorů výzkumu to potvrzuje, že dopady růstu cen energií mohou zasáhnout široké spektrum domácností.
"Energetickou zranitelnost chápeme jako situaci, kdy domácnosti mohou mít zvýšené riziko, že se do energetické chudoby dostanou. Například kvůli kombinaci nižších příjmů, vysokých nákladů na energie nebo energeticky neefektivního bydlení," uvedla vedoucí výzkumného týmu Hedvika Koďousková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
"Nejde jen o aktuální stav, ale o soubor podmínek, které mohou domácnosti učinit zranitelnými například při růstu cen energií nebo při změně životní situace," doplnila. Podle Koďouskové tedy neplatí stereotyp, že jsou energetická zranitelnost či chudoba pouze otázkou nezodpovědného nakládání se zdroji nebo plýtvání. "Energeticky chudé domácnosti jsou naopak ty, které velice šetří a omezují se do té míry, že to může mít významné fyzické i psychické zdravotní následky," uvedla Koďousková.
Výzkum zároveň ukázal, že energetická zranitelnost má v Česku mnoho podob. Analýza rozděluje obce do osmi typů podle toho, jaké specifické kombinace faktorů se v nich nejčastěji objevují. Největší skupinu představuje typ označený jako „České středozemí“, do kterého spadá více než 1400 obcí. Ty se pohybují přibližně kolem celostátního průměru a nepředstavují ani nejodolnější, ani nejvíce ohrožené oblasti. Vedle nich však existují například „Ostrovy jistoty“, tedy obce s velmi nízkou zranitelností jako například Praha.
Na opačném konci typologie stojí sice menší skupiny obcí, avšak s vysokou mírou rizika. Například typ „Na hraně odolnosti“, kde se často kombinují socioekonomické problémy s horším stavem bytového fondu, nebo typ „Stáří v chladných krajích“, kde významnou roli hrají vyšší podíl seniorů, nedostatečně obydlené nebo neefektivní domy a delší topná sezóna. Typicky se sice jedná o obce v pohraničí, ale problémy se objevují i v menších „kapsách“ uvnitř jinak prosperujících oblastí. Příkladem je shluk rizikových typů obcí na pomezí Vysočiny, Pardubického a Jihomoravského kraje, ale i jinde na hranicích krajů.
Podle výzkumníků právě tato různorodost ukazuje, proč univerzální řešení často nefungují. "Obce s podobnou úrovní zranitelnosti mohou čelit úplně jiným problémům. Proto také potřebují různá řešení," uvedla Koďousková.
