„Bohužel od začátku měsíce září nám případů přibývá. Je to jednak v závislosti na tom, jak se lidé vracejí z dovolených a někteří si nákazu přivážejí z jihu Evropy nebo třeba z jiných míst Česka. Zároveň nám přibývá cestování na území města Brna, v těch důležitých dopravních uzlech dochází k velké koncentraci lidí, ne vždy mají všichni příležitost umýt si ruce teplou vodou a utřít je čistým ručníkem,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek.
Epidemie žloutenky začala v Česku loni. V Jihomoravském kraji se onemocnění začalo rychle šířit na podzim. Od začátku letošního roku do konce září hygienici evidují v kraji 502 případů žloutenky. V regionu je nejvíce nakažených ve věkové skupině 35 až 44 roků. „Těžiště problému leží v městě Brně a okolí,“ poznamenala Ciupek. Zhruba jedna třetina nakažených jsou lidé bez domova nebo nezaměstnaní.
Žloutenka A nečekaně sílí. Epidemie trvá už třetí rok, zemřely desítky lidí![]() |
Na opatřeních proti šíření žloutenky hygienici spolupracují se samosprávami či s brněnským dopravním podnikem. „Pokud se nám situace nezlepší, budeme dávat informace před hromadnými akcemi, jako jsou vánoční trhy či košty svatomartinského vína,“ uvedla Ciupek.
Podle ředitelky sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Lenky Živělové pořadatelé hromadných akcí sami hygieniky kontaktují, aby se informovali, jaká preventivní opatření mají nastavit.
Mezi nejúčinnější opatření patří podle hygieniků očkování, nechat se naočkovat doporučují především pracovníkům v gastronomii. „Pokud takoví lidé jsou očkovaní, tak se na ně nevztahují žádná restriktivní opatření,“ doplnila Ciupek.
Infekční žloutenka je akutní virové onemocnění postihující jaterní tkáň. Šíří se fekálně-orální cestou. Prevence zahrnuje i řádné mytí rukou po toaletě, před každým jídlem nebo pitím a po návratu domů z venkovního prostředí. Nevhodné je společné pití z jedné lahve či sdílení cigarety. Rizikové je i jíst na ulici, pokud si předtím nelze umýt ruce.
Ciupek řekla, že je naopak klidná situace ohledně chřipky, a to v celé Evropě. „Tam můžeme říct, že několik týdnů o chřipce ještě pravděpodobně neuslyšíme. O čem uslyšíme, to budou sezonní respirační infekce vyvolané nechřipkovými viry. Souvisí to třeba z chladným ránem, poklesne nám imunita, jsme vnímavější,“ uvedla ředitelka.



















