Esperantem v tuzemsku mluví zhruba 400 až 500 lidí, kteří jsou organizovaní v Českém esperantském svazu. Kromě toho si jazyk podle jeho předsedy Jiřího Tomečka mohlo osvojit také mnoho dalších, kteří nejsou členy, ale prošli kurzy svazu. Podobné je to i v celosvětovém měřítku. Většina z asi dvou milionů mluvčích není členem světového svazu, avšak umělý jazyk využívají nebo se jej učí, hojně třeba prostřednictvím aplikace Duolingo. Výhodou je, že se lze naučit mnohem rychleji než jiné jazyky, řekl dnes ČTK zmocněnec svazu pro komunikaci Louis Wunsch-Rolshoven.
"Angličtina je používána jako mezinárodní jazyk, ve školách v Evropské unii se ji učí téměř všechny děti. Přesto ne každý ji dokáže opravdu používat. V západních nebo severních státech je takových lidí velké procento, na jihu a východě už to ale tak optimistické není. Pro mnohé je angličtina vzdálenější od jejich mateřského jazyka, její učení nemá v zemi takovou historii, a musí tomu věnovat více úsilí," uvedl zmocněnec. Proti angličtině se dá podle něj esperanto do stejné úrovně naučit asi za čtvrtinu času. Je to zejména díky logické gramatice bez výjimek a důmyslnému systému tvorby slov, míní.
Esperanto se začal učit, když mu bylo 21 let. Z průzkumu ze sociálních sítí zjistil, že tři čtvrtiny lidí to měly stejně jako on před třicítkou. Světový svaz má i mládežnickou sekci, kde je registrovaných asi 1000 lidí. Podle místopředsedy Fernanda Mai je velký zájem mezi mladými Afričani. Asi 300 z registrovaných je z Burundi, Konga a Tanzanie. Právě v Tanzanii se loni konal světový kongres esperanta, který v těchto dnech hostí Brno. "Nemáme očekávání, že se mladí lidé budou hromadně hlásit do spolku. Víme ale, že je pro ně esperanto nástroj pro komunikaci na internetu," řekl Maia.
Český esperantský svaz nabízí pro výuku korespondenční kurzy. "Jejich účastníci jsou buď mladí lidé, kteří chtějí zkusit vše a samozřejmě ne vždy jim to vydrží, nebo pak i důchodci, kteří se chtějí nějak zaměstnat," dodal Tomeček.
Podle Wunsch-Rolshovena však rychlé osvojení jazyka není jedinou výhodou esperanta. Vyzdvihuje také rozmanitost, kterou jeho učení nabízí. "Při učení mateřského jazyka jiné země se žák seznamuje s konkrétní kulturou, dominantně pak právě anglickou. V esperantu rodilí mluvčí prakticky neexistují, a tak knihy a učebnice píšou lidé z desítek zemí a kultur," poznamenal.
V Brně dnes slavnostně začal 110. ročník Světového kongresu esperanta, kterého se účastní přes 1100 lidí ze 63 zemí. Akce trvající do soboty 2. srpna nabídne desítky přednášek, diskusí, exkurzí, uměleckých soutěží či vzdělávacích akcí. Ve večerních hodinách setkání doprovodí nejrůznější kulturní akce, jako jsou divadelní představení, koncerty nebo kabarety. Většina se uskuteční v prostorách Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. V Česku se kongres koná potřetí. Poprvé to bylo v roce 1921 a podruhé v roce 1996, vždy byl v Praze.
