Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 jej na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Forma pochází z Karpat, z území dnešního Maďarska. Transport na takovou vzdálenost byl tehdy poměrně výjimečný, uvedli v tiskové zprávě odborníci z projektu RES-HUM. Spolupracovali s Archeologickým ústavem Moravského zemského muzea, které má nález ve svých sbírkách.
Kadlub je forma, do které se lije roztavený kov, aby po ztuhnutí získal požadovaný tvar. Nález z Morkůvek váží zhruba kilo. Vyčníval jedním rohem ze země a tvořil součást základů stodoly, jejíž stavebník nejspíš kámen někdy v novověku přenesl z blízké archeologické lokality kultury popelnicových polí.
"Pravěcí slévači do svisle postavených a měděným drátem stažených polovin kadlubu vlévali cínový bronz. V tomto případě byly výsledkem jejich práce hroty kopí s hruškovitě tvarovanou čepelí, žebírky profilovaným listem i žebírkem v listové části tulejky," uvedl Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Popsaný typ kopí je na Moravě vzácný, běžně se vyskytuje v karpatské oblasti a většinou je datovaný do mladší doby bronzové, tedy přibližně do rozmezí let 1300 až 1020 před naším letopočtem.
Právě do dnešního Maďarska kámen situovala i petrografická analýza, kterou provedl Antonín Přichystal ze stejného pracoviště. Forma je vyrobená z ryolitového tufu, tedy horniny, která se v adekvátním množství vykytuje nejblíže v severním Maďarsku. "Kadlub z Morkůvek je tak prokazatelně výsledkem dálkového importu a dalším dokladem karpatských vlivů v prostředí kultury středodunajských popelnicových polí," uvedl Petřík.
Nález z Morkůvek má pro archeology velký význam, je totiž v překvapivě dobrém stavu. "Navzdory drobnému poškození se jedná o jednu z nejlépe dochovaných polovin odlévacích forem tohoto druhu na území České republiky. Nese nezpochybnitelné makroskopické stopy opakovaného a intenzivního používání spojeného s tepelným namáháním," dodal Petřík.
