I Brno mělo na konci druhé světové války své mosty "u Remagenu", které Němci nestačili zničit před příchodem Rudé armády, aby jí ztížili postup. Byl to například důležitý most v Zábrdovicích, řekl ČTK v rozhovoru Petr Vachůt z Muzea města Brna. Letos uplyne 80. let od konce druhé světové války. Most u Remagenu byl posledním mostem přes Rýn, který Němci v závěru války nestihli zničit před postupujícími Američany.
Rudá armáda 7. dubna 1945 překročila řeku Moravu u Lanžhota s cílem dobýt Brno do 16. dubna. To se nepodařilo. Velení Rudé armády podle historika nemělo správný odhad, německý odpor byl na jižní Moravě silný. "Síly tehdy spojily jednotky Wehrmachtu, SS, Hitlerjugend a Volkssturmu, aby dohromady vytvořily stále ještě kvalitně organizovanou armádu. Využily dobře připravených pozic, které představovaly kilometry vyhloubených zákopů, protitankových příkopů a dalších překážek budovaných již od závěru roku 1944," popsal situaci na jihu Moravy Vachůt.
Vojáci Rudé armády se dostali k Brnu až po proražení obrany Němců u Ořechova. Generální útok na Brno zahájili z jižního směru 23. dubna. Němci se postup Sovětů snažili zpomalit, například i ničením mostů přes řeky ve městě, tedy přes Svratku a Svitavu. V roce 1945 bylo v Brně podle historika 16 silničních mostů. Wehrmacht je chtěl zničit všechny, což se mu skoro podařilo. Štěstím pro Rudou armádu bylo, že se Němci likvidaci mostů snažili oddálit co nejdále, protože je sami potřebovali pro přesun ustupujících jednotek a obecně pro transport materiálu. I tak zničili 13 silničních mostů, což bylo pro Sověty podle historika velkou komplikací.
Vojáci Rudé armády se kvůli zničení mostů totiž ocitli bez podpory těžké techniky, která vodní toky většinou nedokázala jednoduše překonat. Vodní tok tak vojáci překonávali improvizovaným útokem krytým jen palbou ručních zbraní, kdy takto byli mnohem zranitelnější než při postupu v zákrytu za obrněnci.
Zachránit se v Brně podařilo jen tři silniční mosty a také jeden železniční. Podle historika to bylo částečně dílem náhody, ale hlavně díky individuálnímu hrdinství místních občanů. "Železniční most v Obřanech zachránil strážný železničního tunelu, pan František Olejníček, který krumpáčem přeťal odpalovací dráty a zabránil tak jeho zničení. V Maloměřicích zase místní občan Leopold Buschenhagen obelstil hlídku ženistů Wehrmachtu a navedl rozvědku Rudé armády k mostu obloženému výbušninami. Rudoarmějcům se následně podařilo deaktivovat nálože a most zůstal stát," uvedl historik.
Zderadův most v ulici Křenová se zase podařilo zachránit anonymním místním občanům tak, že již částečně demoralizovaným německým vojákům nabídli alkohol a ti na odpálení mostu rezignovali. O tom, jak byl zachráněn poslední, pro dopravu mimořádně důležitý most v Zábrdovicích, zprávy historici nemají.
Rudá armáda nakonec dobyla centrum Brna i většinu předměstí 26. dubna, proto je i tento den brán jako den osvobození města. Boje ale ještě místy pokračovaly, především v severních částech Brna, například v Králově Poli či v Medlánkách. Jako poslední z brněnských čtvrtí byly osvobozeny Řečkovice. O mostech v Brně v roce 1945 se zájemci mohou blíže dozvědět v aplikaci muzea.
