Stanovení rolí jednotlivých aktérů nebo prioritám prvního cyklu se věnovalo dnešní první zasedání Rady pro klima, nového poradního a strategického orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Novinářům to řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Sedmadvacetičlenná rada má hledat řešení a na základě dat kraji umožnit rychleji posouvat projekty, které například zlepší hospodaření s vodou nebo posílí odolnost krajiny. "Máme funkční strategii, ale je potřeba nastavit řízení procesů a setkávání odborníků. Dneškem se KAP v podstatě dává do pohybu. Děláme to proto, aby krajina jižní Moravy zůstala zdravá a odolná. A aby se tu dobře žilo i za desítky let," uvedl hejtman.
Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. Struktura řízení stojí na principu spolupráce. Rada se věnuje také přípravě žádosti o podporu v hodnotě deset milionů eur (asi 242 milionů korun) na projekty z KAP. "Jsou velmi drahé a jejich implementace souvisí i se získáním dotací. Naším dotačním titulem jsme letos klimatická opatření podpořili více než 30 miliony korun. Mnoho aktivit ale financují i jiné zdroje, například soukromý sektor nebo univerzity," řekl náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).
KAP vznikl na přelomu let 2023 a 2024 za účasti více než 70 odborníků a stovek aktérů z veřejnosti i institucí. Jako tři hlavní dlouhodobé vize stanovuje zdravou a odolnou krajinu, udržitelná a obyvatelná sídla a uhlíkově neutrální energii a mobilitu. Prioritami do roku 2030 je například rozvoj obnovitelných zdrojů energie, renovace veřejných budov, zadržování vody v krajině či adaptace měst na přehřívání.
Jižní Morava je jedním z regionů nejzasaženějších klimatickou změnou. Odhady potvrzují další zhoršování. "Jihomoravský kraj jako nejteplejší a nejsušší oblast Česka už nyní výrazně pociťuje dopady změny klimatu - od rostoucích teplot a dalších epizod sucha po častější extrémy počasí. Naše nejnovější predikce ukazují, že počet tropických dnů může do poloviny století přesáhnout 50 ročně a zároveň ještě poklesnou dostupné vodní zdroje. Trendy potvrzují nutnost systematického a dlouhodobého přístupu," řekl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Michal Marek.
CzechGlobe proto poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navrhovat účinná a vědecky podložená řešení.
