Jihomoravští záchranáři evidují za loňský rok 107.647 výjezdů, meziročně o 746 méně. Navzdory mírnému poklesu je číslo podle záchranářů vysoké. Často zastupují práci praktiků či pohotovostí, uvedla dnes v tiskové zprávě ředitelka záchranné služby Hana Albrechtová. O 218 méně bylo i ošetřených pacientů, a to 96.299. Přijatých tísňových volání bylo 188.018, meziročně zhruba o 10.000 méně. Událostí evidují záchranáři 95.228, podobně jako v roce 2023. Rozdíl mezi událostí a výjezdem tkví v tom, že k jedné události může jet i více vozů a záchranáři mohou ošetřit více pacientů.
"Poměr volání na tísňovou linku a událostí dokládá, že významnou část hovorů zvládnou odfiltrovat naši zkušení operátoři. Často naráží i na fakt, že lidé například vůbec nemají domácí lékárničku. Snažíme se s tím pracovat a edukovat veřejnost tak, aby přejala zodpovědnost za svoje vlastní zdraví, aby se o sebe více starala, myslela na prevenci a dokázala si při méně závažných zdravotních potížích poradit," uvedla Albrechtová.
Dodala, že činnost záchranářů komplikují situace, kdy volající záměrně nadhodnotí závažnost stavu pacienta, aby získal výhodu. "Jenomže pak posádka na místě zjistí, že její výjezd potřeba nebyl. A resuscitační vůz nám může chybět tam, kde jde skutečně o život," upozornila ředitelka.
Záchranáři se v uplynulém roce začali také více věnovat paliativní a sociální péči. "Jde nám o důstojný odchod dlouhodobě chronicky či nevyléčitelně nemocných. Je to prospěšné pro pacienty, jejich blízké, ale také pro naše zdravotníky. Nebudou totiž přetíženi výjezdy, které vlastně do pole urgentní medicíny nespadají," řekla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Záchranná služba také nabízí pacientům kontakty na organizace, které jim mohou pomoci v řešení dlouhodobých problémů. Jde například o týrané děti, o pacienty s různými závislostmi či o osamělé lidi.
Na 24 základnách bylo loni denně k dispozici 56 posádek. Výjezdové skupiny nejčastěji jezdily k pacientům s interními a neurologickými diagnózami, konkrétně šlo především o dušnost, slabosti, různé typy bolestí či kolapsy. Dále záchranáři ošetřovali úrazy, pomáhali při nehodách, porodech či intoxikacích. "Navýšení evidujeme u resuscitací a dále u tzv. škodlivých požití, tedy zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s návykovými látkami, pak také u psychóz a mírně se zvedl počet pacientů do 18 let. Naopak ve většině klíčových kategorií jsme zaznamenali pokles," uvedla ředitelka.
