K výraznému posunu v léčbě rakoviny přispělo v brněnském Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) zejména používání robotů při operacích, přesnější ozařovací přístroje i šetrnější chemoterapie. Rozvoj léčebných metod souvisel s rozšířením prostor ústavu, jenž je nejdynamičtější v posledních 30 letech a stále pokračuje. V současnosti vzniká na Žlutém kopci Centrum onkologické prevence a Centrum inovativní a podpůrné péče. Do budoucna je v plánu postavit i Centrum teranostiky zaměřené na tzv. nukleární medicínu využívající radioaktivní látky. ČTK to řekl ředitel ústavu Marek Svoboda.
MOÚ otevřel pod názvem Masarykova léčebna Dům útěchy v Brně před 90 lety, 13. ledna 1935. "Hnací myšlenkou při založení byla víra v to, že pravým klíčem pro léčbu rakoviny je výzkum. V 70. letech se pak významně rozvíjí chemoterapie a na konci 90. let se objevila první cílená léčba," uvedl Svoboda. Ta se zaměřuje především na nádorové buňky, což ji odlišuje od standardní chemoterapie, která necíleně poškozuje DNA nádorových buněk, ale současně i těch zdravých. Podobným pokrokem byly nové ozařovací přístroje, které nádor dokázaly přesněji zaměřit. "Dokonalé přístroje byly v MOÚ od 90. let," dodal Svoboda.
Důležitým milníkem byl podle něj i konec 70. let, kdy MOÚ vstoupil do Organizace evropských onkologických ústavů (OECI) a odborníci tak mohli sdílet vědomosti i s kolegy ze zahraničí. V 80. letech také ústav ve spolupráci s farmaceutickou společností Lachema pracoval na vývoji nových cytostatik, kterými zásobovala socialistické i západní země.
V roce 1990 se rozhodlo o výstavbě nového pavilonu na volném pozemku naproti původní budově ústavu. Následovaly další úpravy a výstavby nových pavilonů, což umožnilo zvýšit kapacitu pacientů. Dál se také zdokonalovaly léčebné metody. V posledních letech se například stále více prosazují robotické systémy. "Umožňují provádět radikální a přitom k okolním tkáním šetrné výkony, které zvyšují šanci na rychlé uzdravení s menšími nežádoucími účinky. Letos provedeme dvoutisící operaci robotem a plánujeme pořídit druhý systém, jenž vyčleníme pro pacienty s nádory prostaty a ledvin," poznamenal Svoboda.
Dalším trendem je precizní onkologie, kdy odborníci s pomocí genetických analýz identifikují v nádoru jednotlivce místa, která cíleně zasáhnou protinádorovými léky. "Připravujeme tak léčbu šitou na míru. Trend bude nabývat na významu, například v oblasti teranostiky. To je individuální přístup k diagnostice a léčbě nádoru pacienta pomocí radionuklidů. V současnosti máme připravený projekt nové budovy, kde bude radionuklidy vyrábět tzv. cyklotron. Bohužel na tuto investici za 700 milionů korun stále nemáme peníze. Než se nám je podaří získat, připravili jsme kontejnerovou teranostickou jednotku, kde budeme ve velmi omezené míře látky pacientům aplikovat," řekl ředitel.
Zdůraznil, že součástí úspěchu v léčbě je i rozvoj podpůrné péče a prevence. Tyto oblasti MOÚ posílí po otevření dvou nových center příští rok na jaře. Kromě jiného nabídnou vzdělávání pacientů a jejich blízkých i další možnosti výzkumu.
V současnosti ambulancemi MOÚ ročně projde kolem půl milionu lidí, hospitalizováno bylo ke konci uplynulého roku téměř 8500 pacientů, ústav má 220 lůžek. Ročně je zde provedeno více než 5000 operací a ústav zaměstnává přes 1100 lidí. Právě personální zajištění patří podle Svobody mezi hlavní výzvy. Podobně jako v jiných zdravotnických zařízeních chybí i v onkologickém ústavu sestry. Kromě toho jej trápí také nedostatek radiologických asistentů.
