Nové léky na hubnutí, takzvaná antiobezitika, významně snižují riziko opakování infarktu, mozkové mrtvice či úmrtí z cévních příčin. Kardiologové proto doporučují, aby zdravotní pojišťovny hradily jejich užití i pacientům po závažných kardiovaskulárních příhodách. O tématu diskutovali na výročním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně, který dnes pokračuje druhým dnem a trvá do úterý.
Doporučení kardiologů vychází z mezinárodní studie s českou účastí, která sledovala po dobu více než tří let 17.000 pacientů s nadváhou nebo obezitou bez diabetu po infarktu, mozkové příhodě nebo s onemocněním periferních tepen. Ukázala, že léčba nejmodernější generací léků na hubnutí snížila ve srovnání s placebem riziko opakování závažných kardiovaskulárních příhod o pětinu a úmrtnost o 19 procent.
"Ukázalo se, že léčba antiobezitiky vede ke snížení zánětu, k poklesu krevního tlaku, zlepšení lipidového profilu a dalším pozitivním metabolickým změnám. Ve světle těchto dat je třeba přehodnotit přístup pojišťoven a zvážit jejich finanční podporu u pacientské populace bez cukrovky, která si v současnosti léčbu musí hradit sama," uvedl přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Aleš Linhart.
Nové léky nejenže snižují chuť k jídlu a vedou k výrazné redukci hmotnosti, ale mechanismus jejich účinku je mnohem širší. Podle odborníků je tak lze vnímat nejen jako léky na cukrovku nebo obezitu, ale také jako nový typ kardiovaskulární léčby.
"Léčba kardiovaskulárních komplikací je mnohonásobně nákladnější než samotná farmakoterapie obezity či cukrovky. I když by tyto léky pravděpodobně bylo nutné užívat doživotně, přínos pro pacienty a zdravotní systém by mohl být zásadní," doplnil přednosta Centra diabetologie IKEM a obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Haluzík.
V Česku trpí nadváhou nebo obezitou téměř dvě třetiny dospělé populace. Podle expertů si pacienti rizika uvědomují a opakovaně se snaží hubnout. "Dosavadní přístupy – zejména diety a starší farmakologická léčba – však často selhávaly, ať už kvůli nízké dlouhodobé účinnosti, nebo kvůli nežádoucím účinkům. V některých případech dokonce zvyšovaly kardiovaskulární riziko, což je přesně to, čemu se chceme vyhnout," uvedl Josef Kořínek z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN.
Odborníci se nyní snaží zjistit, zda by tyto léky mohly mít preventivní přínos i u obézních lidí, kteří zatím žádnou nemocí srdce netrpěli.
