Čistá vědecká pracoviště pociťují stále citelněji dopady klimatické změny, která přináší vyšší variabilitu klimatu i častější a výraznější meteorologické extrémy. Podle klimatologa Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe stále častěji nastávají situace, kdy je vzduch teplejší a vlhčí, než s jakým se počítalo při návrhu budov a technologií. Tyto změny mohou vést k narušení stabilního mikroklimatu, které je pro mnoho výzkumných pracovišť zásadní, řekl ČTK.
Vzduchotechnika navržená na méně extrémní podmínky se může dostávat na hranici svých technologických možností, což ohrožuje schopnost udržet konstantní podmínky nezbytné pro špičkový výzkum. Situaci aktuálně řeší centrum ELI v Dolních Břežanech u Prahy, které je jedním z největších laserových výzkumných pracovišť v Evropě. Provoz centra vyžaduje mimořádně stabilní prostředí, v němž se teplota může vychýlit maximálně o půl stupně Celsia a relativní vlhkost jen o několik procent. Rostoucí teplota a vlhkost venkovního vzduchu však zásadně mění podmínky, pro které byla původní technická řešení navržena.
"Čím je vzduch teplejší a vlhčí, tím více energie obsahuje a tím více jí musí vzduchotechnika odebrat. Rozdíl mezi normovým výpočtovým stavem a skutečnými extrémy se každým rokem zvětšuje," uvedl ředitel divize infrastruktury v ELI Roman Kuřátko. Podle něj se tak zvyšují nároky na výkon technologií i na dlouhodobou udržitelnost provozu. Zvyšuje se i energetická náročnost zařízení. Součástí řešení je podle Kuřátka další rozvoj systémů měření a regulace, které umožňují lépe reagovat na proměnlivé podmínky.
Na tento trend podle Fardy upozorňuje i studie zveřejněná v odborném časopise Nature Communications. "Studie potvrzuje, že klima je dnes výrazně variabilnější a že extrémní jevy jsou častější a intenzivnější než v minulosti," uvedl Farda.
CzechGlobe spolupracuje s ELI také na tom, aby pracoviště mělo k dispozici předpověď v případě, že se budou blížit rizikové podmínky, tedy příliš teplý a vlhký vzduch, který by mohl ohrozit drahé a citlivé experimenty. Pokud by došlo k narušení stabilního mikroklimatu, mohlo by dojít k přerušení měření nebo narušení kontinuity dat.
Podle odborníků se podobné problémy netýkají pouze špičkových vědeckých pracovišť. Stabilní mikroklima je klíčové také pro řadu průmyslových provozů, například ve farmaceutické výrobě, u výroby mikroelektroniky i v dalších odvětvích. Řešení vyvíjená pro výzkumné instituce tak mohou najít uplatnění i mimo akademickou sféru.
