Krajský soud v Brně navrhl Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o pobytu cizinců. Stanovuje, že pokud si cizinec k výslechu nepřivede vlastního tlumočníka, řízení o jeho pobytové žádosti skončí. "Jako s kanonem na mouchu," zhodnotil krajský soud přísný následek. Návrh je dostupný na webu ÚS. Soudcem zpravodajem se stal Josef Baxa.
Cílem právní úpravy je to, aby si cizinec, který nehovoří česky, zajistil tlumočníka na svůj náklad, a to například kvůli tomu, že by bylo obtížné zpětně vymáhat tlumočné. Podle krajského soudu však mezi použitými prostředky a sledovanými cíli není rozumná rovnováha a nabízí se lepší řešení. Ministerstvo vnitra by třeba mohlo tlumočníka ustanovit oproti záloze na tlumočné, případně by mohlo ukládat pořádkové pokuty, pokud absence tlumočníka komplikuje postup v řízení.
Zastavení řízení, které v podstatě znamená konec pobytu v Česku, by podle krajského soudu mělo být až nejzazším prostředkem, i tak by vyvolávalo otázku, zda jde o ústavní řešení. "Každopádně by to ale nebylo tak tvrdé," míní krajský soud.
Problematikou se krajský soud zabývá na základě žaloby konkrétního cizince, jenž chtěl prodloužit platnost zaměstnanecké karty. Ministerstvo však pojalo pochybnost o tom, na jaké pozici muž pracuje, proto si jej pozvalo k výslechu.
Zákon v části, kterou krajský soud navrhuje zrušit, říká, že pokud si cizinec ve lhůtě nezajistí tlumočníka, řízení o žádosti se zastaví. Cizinec nejprve přišel sám, napodruhé jej doprovodil předseda družstva, který je ukrajinské národnosti, žije v ČR více než 20 let a umí dobře česky.
Ministerstvo však předsedu jako tlumočníka neuznalo, protože není zapsaný na oficiálním seznamu, navíc by mohl být podjatý. Výslech se proto ani napodruhé neuskutečnil a ministerstvo řízení zastavilo.
Cizinec se odvolal, stěžoval si na formalismus a nepřiměřenou přísnost. Komise pro rozhodování o věcech pobytu cizinců však odvolání zamítla, poté už následovala žaloba ke krajskému soudu, který řízení přerušil a obrátil se na ÚS.
