Světelná instalace s podobou vánoční hvězdy ozdobila na celý prosinec Kraví horu v Brně. Je dílem uskupení Visualove a lidé ji najdou před vstupem do planetária. Instalace má také svou zvukovou složku, oznámili brněnští hvězdáři ve svém zpravodaji. Denně od 16:00 do 21:00 v patnáctiminutových intervalech odvypráví příběh betlémské hvězdy, kterou evangelia zmiňují jako nebeské znamení provázející narození Krista.
"Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a vypravili jsme se, abychom se klaněli jemu," stojí v Matoušově evangeliu. Astronomové dodnes hledají odpověď na otázku, jaký skutečný úkaz, který se na obloze odehrál někdy kolem počátku našeho letopočtu, dal prostřednictvím biblické tradice vzniknout jednomu ze symbolů současných Vánoc.
Díky zápisům čínských hvězdářů současní astronomové vědí, že se tehdy na nebi objevily nejméně dvě nové hvězdy, tedy novy. Jedna vzplála roku pět před naším letopočtem v souhvězdí Kozoroha, druhá byla pozorovatelná v Orlovi o rok později. Nebyly však nijak nápadné.
Na konci léta roku 11 před naším letopočtem se na nebi objevila Halleyova kometa. "Vlasatice" však byly tehdy považovány spíše za posly špatných zpráv, tedy katastrof, hladomorů či válek.
Další možností je to, že předobrazem vánoční hvězdy bylo seskupení několika planet, což je úkaz, který tehdejší astrologové dokázali předpovědět a věnovali mu značnou pozornost v horoskopech. Spekuluje se například o trojité konjunkci Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb v sedmém roce před naším letopočtem. Taková událost se opakuje jednou za osm století, upozornili brněnští hvězdáři. Další jedinečné seskupení planet se pak projevilo v roce šest před naším letopočtem.
Přesnou odpověď na otázku po původu betlémské hvězdy ale astronomové nepřinesou, zmínky v bibli jsou stručné, navíc není jistota v tom, kdy přesně se Kristus narodil. Vánoční hvězda si tak uchovává své tajemství a zůstává spíše ve sféře křesťanské víry než moderní vědy.
