Dny poctivých mrazů konečně umožnily využití rolby, za niž dalo město před lety téměř 800 tisíc korun. „Konečně se může využít, byť nám nyní počasí zas tolik nepřeje. Udělali jsme jeden menší okruh v přístavišti přímo u kotvy, kde je vše nejlépe dostupné ze strany záchranných složek a vše je monitorované městskou policií,“ objasňuje Vojtěch Caska z Lesů města Brna, které mají rolbu ve správě.
Od pátku by se pak měla vydat na delší okruh po mělčích okrajích a zamířit pod Kozí horku.
„Abychom rolbu mohli použít, led musí být alespoň patnáct centimetrů tlustý. To se zatím žádnou uplynulou zimu nestalo. Klimatické podmínky jsou tu jiné než třeba na Lipně, které zamrzá prakticky každý rok. U nás byly všechny zimy teplé,“ zdůvodňuje Pavel Jordan, inspektor technické a stavební činnosti z Lesů města Brna.
Strážník z poříční jednotky Městské policie Brno Pavel Vrtěna měří tloušťku ledu na zamrzlé části Brněnské přehrady. (7. ledna 2026)
Tloušťku ledu monitorují strážníci z poříční jednotky denně. Led na většině přehrady má přes patnáct centimetrů, i nadále se však najdou místa se vzduchovými bublinami, kde má krusta jen několik centimetrů a hrozí proboření, a to nejen rolbě.
Kromě toho je možné využívat stroj i v situaci, kdy by se některý z bruslařů propadl a bylo nutné se k němu co nejrychleji dostat. I v tomto případě je důležité znát stav ledu, jinak by kromě lidí mohla pod hladinou skončit i samotná rolba.
Letos to přijde? Rolba pro Brněnskou přehradu ještě nikdy nevyjela z garáže |
Ta musí být konstrukčně co nejlehčí. „Teoreticky by měla plavat,“ potvrzuje Caska a zároveň tak odpovídá na otázku, proč rolba připomíná spíše sněžný pluh ze sjezdovek než rolbu ze zimních stadionů a nedisponuje horkou vodou. „V tom nám ale počasí zase přeje. Jak je relativní teplo, tak se horní vrstva bez sněhové pokrývky naruší, nataje a v noci krásně zamrzne,“ vysvětluje vedoucí střediska rekreace brněnských Lesů.
