„Přijde mi líto, že spousta lidí bere bolest jako normální součást života. Nejsme evolučně nastavení, aby nás něco bolelo,“ míní pětatřicetiletá pohybová lektorka Sandra Selinger, která vede k aktivnějšímu způsobu života. Chodí k ní ti, které už nebaví, že je něco bolí, a chtějí vzít za své tělo, zdraví a bolest odpovědnost. Spolu s klienty hledá, proč je oblast bolí a kde jejich trápení začalo.
Podle vzoru své mámy vystudovala ekonomickou školu. Už od začátku však věděla, že se tomuto oboru nikdy věnovat nebude. Po vysoké se živila jako provozní v malém hotelu, což pro ni bylo stresující, a tak hledala ventil, kterým se jí stala práce s rukama.
Na lidi ve stresu a nepohodě působí fyzická bolest jinak, říká fyzioterapeut |
„V hotelu jsem začala péct a zjistila jsem, že mě to neskutečně baví,“ ohlíží se. Ve pětadvaceti letech si udělala živnost a začala péct na zakázku.
Právě sladké ji dovedlo až k pohybu. „V Brně se otevíralo jedno jógové studio. Paní majitelka v nějaké kavárně jedla můj koláč a vyžádala si na mě kontakt. Chtěla ode mě sladký catering na otvíračku,“ vzpomíná Selinger. Jídlo všem natolik chutnalo, že se majitelka rozhodla po každé lekci lidem nabízet kávu se zákuskem. „V té době jsem nebydlela v Brně, takže když už jsem tam dovezla sladké, rovnou jsem si zacvičila,“ líčí tehdejší pekařka.
Právě majitelka jógového studia ji pobídla k tomu, aby začala také vyučovat. Ráda zkouší nové věci, proto vzala našetřené peníze a šla na první lektorský výcvik. Jóga jí však po nějaké době přestala vyhovovat. „Jsem hypermobilní člověk. Jóga pro mě nebyla fyzicky náročná, ale prohlubovala mi nestabilitu v těle,“ zdůvodňuje.
Později se dostala k silovému tréninku, se kterým to nakonec přehnala. Zkoušení různých věcí ji postupně dostalo až k bodu, kde je teď.
Někdy se stačí jen na chvíli zastavit.
Tuhý krk často není jen o svalech. Je to reakce celýho systému.
Co dělají tvý oči, jazyk, mozek – to všechno ovlivňuje napětí v šíji.
A nejde to uprotahovat nebo přetlačit silou.
Fascie vnímají jemnost. A když k tělu přistoupíš klidně a přes nervovej systém, začne ti samo odpovídat.
Zkus tyhle dva jemný divnopohyby zařadit do pracovní pauzy – a sleduj, co se změní:
1. Pracuj s očima
Zavři oči a pomalu opisuj očima spirálu.
Jemně, bez tlaku, 2 kola tam a zpět.
Proč?
→ Uvolníš hluboký napětí v oblasti krku.
→ Stimulace očí aktivuje bloudivej nerv = klid a parasympatikus.
→ Ovlivňuješ fasciální napětí mezi lebkou, krkem a hrudníkem.
2. Pracuj s jazykem
Posaď se vzpřímeně a jazyk polož lehce za horní zuby. Zatlač jemně a představ si, že tě jazyk „natahuje“ vzhůru skrz temeno.
Zůstaň 3–5 dechů.
Proč?
→ Jazyk je klíč k vnitřní opoře.
→ Je spojenej přes fascie s krkem, čelistí i hrudníkem.
→ Když najdeš jeho oporu, tělo se narovná bez násilí.
Chceš, aby tvůj krk nebolel? Začni tam, kde bys to nečekala. Uvnitř. Jemně. S respektem.
Ulož si tohle video a vyzkoušej zítra mezi meetingy. Tvý tělo ti to vrátí. A nezapomeň mi dát vědět, jak ti to šlo a jestli je práce s očima a jazykem pro tebe novinka.
.
.
.
#divnopohyby #pohybvkancelari #oci #jazyk #krk #fascie #pohyb #zdravi #bezbolesti
Vzdělávací začátky pro ni nebyly lehké. Když se na prvním kurzu učila anatomii, vůbec ji to nebavilo. „Můj manžel se se mnou po večerech učil, abych ty zkoušky udělala,“ vypráví Selinger. Pak se na vše začala dívat trochu jinak a tělo ji začalo fascinovat.
Jednu dobu přemýšlela, že by si dodělala studium fyzioterapie, ale naskočit zpátky k prezenčnímu studiu by pro ni bylo náročné. „Diplom nic nemění na tom, že když chci mít vědomosti a znalosti, tak k tomu můžu dojít i jinou cestou,“ usmívá se pohybová lektorka.
„Jsem to já a vždycky to budu já“
V brněnském studiu Spojka, jež založila s kamarádkou, vede lekce Divnopohyby, Buď želé a Postav se (v) oceánu. „Pojmenovala jsem je tak, že vlastně nikomu nic neříkají, ale lidem přijdou vtipné a chtějí zjistit, co to je,“ směje se lektorka. Nerada věci škatulkuje, proto vymyslela názvy, pod kterými se skrývají prvky všeho, co se kdy naučila. Kromě skupinových hodin pracuje s klienty i individuálně.
„Moje lektorství se liší tím, že jsem to já a vždycky to budu já. Nesnažím se nikoho kopírovat, i když ze začátku to tak bylo. Bez znalostí jsem přebírala způsoby ostatních. Ale teď už jsem si dovolila být sama sebou,“ popisuje.
Selinger nechce učit cvičení, ale ukazovat cestu zpátky k základním pohybům, které lidé dospělostí a dnešní dobou ztratili. „Kolik z nich neumí udělat kotoul… některé z klientů učím chodit, lézt, dřepět nebo válet se,“ krčí rameny. Lidé podle ní chtějí velké věci, zapomínají však na ty malé.
Cvičení ze mě stáhlo tu rozlítanou opici, míní lektorka Šárka Kohoutová |
Řešení některých problémů tkví v dechu, který ovlivňuje strukturální a hormonální nerovnováhy. Selinger poukazuje, že žijeme v předýchané společnosti. „Dýcháme hodně a naučili jsem se dýchat více pusou než nosem,“ doplňuje. Proto účastníky lekcí učí znovu dýchat.
Její hodiny fungují jako terapie. Hodně s klienty mluví o tom, jak žijí, zda zažívají stres a mají dobré vztahy nebo kolik denně naspí. Poté dělá bodyreading – sleduje lidi v nehybnosti i pohybu. Podle toho rozklíčuje, odkud jejich problém pocházejí.
Dneska proběhl první seminář z #unfuckyourbody série✨ a my si to obrovsky užili!
Díky za vás a vaše otevřený a zvídavý hlavy! Byli jste skvělá parta a věříme, že po dnešku budete mít lehčí krok a gravitace už nebude nepřítel.
Druhý seminář s tématem pánev a boky proběhne už 9.2. tak neváhej a chytej místo. A pokud máš nějaký otázky, tak neváhej a dej vědět nám nebo přímo @selinger_sandra
.
.
,
#seminar #jsmespojka #dolnikoncetina #noha #pohyb #fascie #klouby #brno
Obtíže v těle nevznikají „špatným pohybem“, ale tím, že něco děláme dlouho a stejně. Sandra poukazuje, že člověk, co hodiny sedí, trpí obdobnými problémy jako sportovci, kteří mají nedostatek kompenzace.
Často za ní chodí jedinci s bolestí kolen a spodních zad. Evolucí se nám v těle vyvinuly křivky, které mají někteří životním stylem přeměněné. „Například když sedíme, máme podsazená spodní záda. Pak se zvedneme a jdeme dělat nějakou aktivitu, ale naše tělo stále sedí,“ vysvětluje. Právě křivky dokážou prozradit, co člověku je, nebo se mu může stát.
Sociální sítě ji přehltily
Selinger sama moc necvičí, ale žije aktivně – hodně chodí, dřepí, visí a téměř vůbec nesedí. „Musím říct, že nejsem zvyklá na bolest, ale narodila jsem se s nedovyvinutými kyčlemi, kdy jsem měla vtočené nohy dovnitř. Tehdy mi je svazovali ven, aby se dostaly do neutrálu,“ prozrazuje.
Na levé noze jí ovšem kosti „nenasedly“ správně, což ji později potrápilo. „Vždy jsem našla něco, co mi ulevilo, ale jakmile jsem přestala, byla jsem zase na začátku,“ popisuje. I to ji ovlivnilo v jejím způsobu lektorství.
Každý případ je pro ni jedinečný. Na svém začátku se setkala se ženou, která po borelióze z klíštěte nevěděla, kde se nacházejí její končetiny. I přes počáteční náročnost to spolu zvládly. Jednomu muži dokonce její rady pomohly vyhnout se operaci kolene. Pokud její síly na klientův problém nestačí, pošle jej k odborníkům.
Do břicha? Kdepak, dýchat bychom měli bráničně. Lektor odhaluje sílu dechu |
Pohybová lektorka často pozoruje, že jsou lidé odpojeni od svého těla. Řeší okolní šum, ale zapomínají na ten vnitřní. Nepřispívá tomu ani dnešní rychlá doba, ve které se tělo snaží zadaptovat.
Selinger už pátým rokem sdílí své zkušenosti na instagramovém profilu s více než 40 tisíci sledujících. Sociální sítě jí otevřely nespočet dveří a dostaly k zajímavým lidem, minulý rok se však cítila přehlcená. „Někdy mám pocit, že lidé na ‚sockách‘ zapomínají, že jsem také lidská bytost s vlastním životem, a ne bot plodící řešení,“ povzdechne si.
Přesto dál ráda lidem předává své znalosti, aby jim pomohla. Ten, kdo není z Brna nebo z jejích rodných Pohořelic, kam dvakrát týdně dojíždí, může ji potkat na různých festivalech nebo online na platformě Forendors.
