Raději o plánech méně mluvím a více na nich pracuji, líčí šéf sportovišť

„My jsme na to zvyklí. Když jsme přebírali haly na Vodově, byly v žalostném stavu. Podobně to bylo i s bazénem za Lužánkami,“ líčí Mikš v rozhovoru pro iDNES.cz. Promluvil také o dalších sportovištích, které Starez zastřešuje, a rekordní návštěvnosti na nich.

Jak daleko jsou přípravy rekonstrukce fotbalového stadionu v Srbské ulici v Králově Poli?
Primárně musíme sledovat variantu, že některý klub postoupí do první ligy. Srbská nesplňuje parametry, jsou tam věci, jež musíme udělat, abychom mohli aspoň požádat o výjimku. Jde o rozšíření a opravu sociálního zařízení, výstavbu nové šatny pro hosty nebo třeba zázemí pro média. A pak jsou tu další, zásadnější investice, aby Srbská splňovala podmínky pro první ligu dlouhodobě.

11 fotografií

Potrvají ty nezbytné opravy delší dobu a omezí případně provoz stadionu?
Jakmile skončí sezona, pustíme se do toho. Budeme mít zhruba jeden až dva měsíce, což je dost času, protože jde o investice v řádu desítek, maximálně stovek tisíc korun.

Co ty náročnější investice?
Necháváme si zpracovat studii, která by měla říct, co bude potřeba a jak postupovat.

Brněnský fotbal jako na San Siru? Líšeň i Zbrojovka můžou hrát v Králově Poli

Bude to znamenat výpadek v sezoně?
Myslím si, že ne. Půjde o nemalé peníze, takže se rekonstrukce bude muset rozložit do více let.

Dříve se mluvilo o sto milionech.
Bude to určitě víc, pokud se pustíme do všeho. V současnosti má Srbská i slabé zázemí pro diváky, není tam dostatečné zastřešení, jak požaduje fotbalová asociace. Což se dá vyřešit jen při větší rekonstrukci.

Řešíte i dlouho slibovaný nový fotbalový stánek. Jenže je to až poslední kostka v dominu po vybudování atletické haly s novou dráhou pro cyklisty, zboření stávajícího velodromu a výstavbě stadionu na jeho místě. Je to komplikované a jde o miliardové náklady, takže mnozí fanoušci jsou skeptičtí, zda se to vůbec podaří.
Plně je chápu, momentálně je to ale nejreálnější varianta. Nemůžu teď garantovat, že tam bude stát, ale mohu vycházet z projektů, jež jsme řešili, ať už je to oprava a stavba hal na Vodově, či nového bazénu za Lužánkami, což se nám a městu Brnu podařilo dovést do zdárného konce. Na jiných sportovištích jsou výsledky práce také vidět a věřím, že tomu tak bude i u fotbalu. Ostatně například tréninkové centrum Brněnské Ivanovice také vzkvétá a bude se ještě rozšiřovat. Já totiž raději méně mluvím a více pracuji.

Někteří by nejraději viděli fotbal zpět za Lužánkami. Co vy?
Chápu to, ale lepší variantu než na velodromu i kvůli soudním sporům za Lužánkami momentálně nevidím. Každopádně i nový územní plán počítá s tím, že tam bude plocha pro sport. Osobně bych byl rád, kdyby tam byla i sportoviště pro veřejnost a děti. Třeba ovál pro běhání a další rekreační sport.

Miliardář Fait odblokuje Brnu výstavbu sportovišť, která už měla být hotová

Faktem je, že se vám mnohé věci daří rozhýbat. Nejnověji sportovní komplex u Anthroposu, kde už začínají demolice a který byl dlouho zablokovaný u stavebního úřadu. V jaké fázi je dnes?
Vybraná firma má za úkol dokončit projekt, jenž původně narazil na stavebním úřadě, a povolení tak ještě není. Ve velmi ideálním případě by se to papírově mohlo zvládnout letos. Stavba je pak reálná v druhé polovině roku 2026 a v roce 2027.

Co lidé v bývalém sportovišti pro vojáky najdou?
Vznikne tam inline dráha, další pro cyklisty, hřiště pro malou kopanou či lezecká stěna. Ta bude mít stejně jako inline dráha parametry i pro mezinárodní závody. Většinu času ovšem budou sportoviště lidem volně přístupná.

V současnosti vyrůstá nová aréna na výstavišti, bude ji provozovat speciálně zřízená městská firma. Jak se to projeví ve vašem hospodaření, že nebudete mít na starosti největší sportoviště v Brně?
Nijak, protože už je takové velikosti, jaké tady dosud není. Navíc tam nebude jen sport, ale i kultura.

Koncerty míváte i třeba v hale na Vodově. Ale to je spíš doplňková činnost, jinak tam jsou zápasy. Je to na přilepšení ekonomiky provozu. Takže vám to přináší peníze.
Ale hlavní zůstává sport, který je tam naprostou většinu času. Multifunkční hala bude fungovat jinak. Tam se odehraje sportovní utkání, ledová plocha se zakryje a nastoupí kapela ke koncertu. Dokonce si myslím, že podíl kultury a dalších akcí může být i vyšší než sportu.

Vyrostly tribuny, vedle montují střechu. Podívejte se, jak aréna v Brně dostává tvář

Dotýká se vás to však i tím, že hala má být novým stánkem hokejové Komety. Už víte, co bude s Rondem, kde dnes klub sídlí? Může vám odejít velký nájemce a s ním tudíž i příjmy.
Nemyslím si, že by Kometa úplně odešla. V nové aréně bude hrát zápasy její áčko, ale jinak bude dál trénovat v Rondu. Stejně tak tam bude hrát i trénovat mládež.

Jak se jednání s Kometou o nové smlouvě a využití Ronda vyvíjí?
Zatím nejednáme. Předpokládám, že začneme poté, co se Kometa domluví na využití nové haly.

Když Rondo přijde o extraligové zápasy, na co tam budou lidé chodit?
Teď má halu celkově na starosti Kometa, domlouvá si sama i kulturní akce, takže to je dotaz na ni.

Vaším úkolem není až tak vydělávat, ačkoliv jste firma, ale provozovat a udržovat veřejná sportoviště. Jak se změnil jejich počet a stav za vašeho působení?
Počet narostl zhruba trojnásobně, a to i vlivem toho, jak se rušily některé dřívější příspěvkové organizace města, které měly například na starost bazény. Vedle stadionu na Srbské teď přebíráme i halu Morenda poblíž Nemocnice Milosrdných bratří, takže počet pořád stoupá. Stejně tak ale i počet návštěvníků. Tím nemyslím diváky na zápasech, ale skutečně sportovce, ať už profesionální, nebo rekreační. Loni jsme dosáhli rekordního čísla 1,25 milionu návštěvníků, a to jsme měli čtvrt roku zavřený akvapark v Kohoutovicích.

A co vývoj stavu sportovišť?
Před patnácti lety nebyla v dobrém stavu, ale za tu dobu se to značně posunulo a nadále samozřejmě chceme, aby byla čím dál lepší. To se nám nejspíš daří, protože návštěvnost roste. Je pravda, že je to do určité míry způsobené i tím, že všechna velká sportoviště v Brně jsou naše, takže není moc jiných možností, kam jít. Pokud se ale podívám na počet stížností v loňském roce, tak jich při té více než milionové návštěvnosti dorazilo pouze patnáct. To už bylo víc pochvalných e-mailů.

Že vaším úkolem není vydělávat, se projevuje i v hospodaření. Bez provozní dotace od města byste totiž stejně jako dopravní podnik nemohli fungovat. Předloni byl příspěvek zhruba 114 milionů korun, kolik to bylo loni?
Loni jsme měli obrat asi 330 milionů a z toho zhruba třetinu nám přispělo Brno. Je to tak dlouhodobě, že třetinu nám dává město. Ztráta je způsobená tím, že podobně jako dopravní podnik poskytujeme veřejnou službu. Politici nám stanovují ceny vstupenek, aby sportoviště byla dostupná pro co nejvíc lidí. Tím, že radní řeknou, že základní vstup bude například za 200 korun, a zastropují cenu, nám musí doplatit zbylou část, protože vybraná suma nepokryje ani náklady.

Každý rok však zdražujete i vy...
Neřekl bych, že každý, ale je pravda, že teď v poslední době kvůli nárůstu cen energií to bylo častější.

Opravený plavecký bazén za Lužánkami v Brně

Bazény si na sebe asi nedokážou vydělat, že?
Jsou na provoz opravdu nejnáročnější. Třeba akvapark v Kohoutovicích si provozně na sebe vydělá, ale není už schopen platit investice a šetřit na větší rekonstrukce. To by vstupné muselo být mnohem vyšší.

Právě tam jste loni provedli zásadní rekonstrukci a umístili speciální technologii čištění vody. Nemusí se tak pokaždé napouštět nová, ale můžete čistit tu jednu stále dokola. Proč se něco takového nedělalo už dřív?
Je to otázka technologií, dříve tyto možnosti nebyly. Nejde jen o vodu, ale zejména její ohřev, jenž je velmi nákladný. Běžná voda z řadu má kolem 15 stupňů, bazénová musí mít o 13 víc. Výhodou tak dnes je, že teplou vodu proženeme čisticím zařízením. Sice průběžně chladne, ale nemusíme ji ohřívat na požadovanou teplotu z původních 15 stupňů jako u nové z řadu.

Co to přinese?
Zatím jsme došli k tomu, že za jeden měsíc dokážeme dosáhnout úspory čtvrt milionu, za rok tedy tři miliony. To je extrémní úspora. Za necelé dva roky se nám vrátí původní investice a ročně dokážeme takto ušetřit zhruba pětinu nákladů. A troufám si říct, že toto čisticí zařízení vydrží až desítky let.

Kdy tak bude stejná technologie i jinde?
Potřebujeme to ještě vyladit, aby byl provoz co nejefektivnější, ale potom bych byl rád, abychom si udělali analýzu a šli s tím na město. Rozhodnout totiž musí politici.

Návštěvníkům nabízíte speciální čipové hodinky, díky nimž mají nárok na levnější vstup. Jenže tento benefit je možné využít jen u vás. Například v bazénu na Kraví hoře, který má v režii městská část, tuto výhodu plavci neuplatní. Byla nebo je snaha sjednotit benefity, aby návštěvník městských sportovišť mohl jít kamkoliv a využít slevu všude?
V minulosti byla jednání právě třeba s Kraví horou, ale naráželi jsme na to, že máme rozdílné pokladní systémy nebo turnikety.

To ale – jednoduše řečeno – běžného návštěvníka příliš nezajímá. Nemůže takto využít slevu jinde, když někde je plno nebo zavřeno.
V tomto až takový problém nevidím. Reálně to totiž funguje tak, že lidé jsou zvyklí někam chodit. Kdo bydlí v Kohoutovicích, jde si zaplavat tam, kdo kolem Kraví hory, zamíří na tamní bazén. A i tam mají určitě svou permanentku.