V Brně na „žluťáku“ bojují s nádory už 90 let, za rok se otevře ústav i v Praze

Když v roce 1927 Lucie Bakešová zahlédla na ulici umírat dívku na tuberkulózu, začala aktivně prosazovat vznik Domu míru a útěchy, který by lidem s podobně těžkými chorobami pomáhal.

Ačkoliv se její syn, doktor Jaroslav Bakeš, nápadu s nadšením ujal, výrazně jej pozměnil. Místo sociálního zařízení prosadil protirakovinný ústav, jenž se zaměří nejen na léčbu, ale také výzkum, jak to vídal v zahraničí.

„Léčba rakoviny vyžaduje složité metody, což předpokládá nejen dobře školený personál, speciální pomůcky a zařízení, ale i speciální ústav,“ argumentoval.

15 fotografií

Za devět desetiletí instituce logicky prošla řadou změn, ročně zde lékaři vyšetří kolem půl milionu pacientů a provedou přes pět tisíc operací. Jde zkrátka o největší onkologické centrum v Česku, které navíc patří mezi tři desítky nejprestižnějších onkologických pracovišť v Evropě.

A rozvíjet se bude dál. Ještě letos plánuje vedení ústavu modernizaci několika zařízení, třeba ozařovacího přístroje. „Ten nový, nejmodernější v republice, bude mít speciální technologii s umělou inteligencí pro cílené ozařování metastáz, takzvanou stereotaktickou radioterapii,“ vysvětluje ředitel ústavu Marek Svoboda, který je současně i zástupcem Česka v poradním orgánu Evropské komise Mise rakovina.

Pořídit v Brně plánují i druhý robotický operační systém, který představuje výrazný posun v léčbě. Nový poslouží zejména pro operace nádorů prostaty a ledvin, starý využijí lékaři pro gynekologické zákroky a operace tlustého střeva.

Mezi nejočekávanější a nejnákladnější novinky ovšem patří výstavba Centra onkologické prevence a Centra inovativní a podpůrné péče. „Nové objekty navýší kapacitu pro onkologickou prevenci, jako jsou screeningové programy nebo péče o pacienty se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny, a současně vytvoří lepší podmínky pro naši práci. Většina pracovišť, která se do nich přemístí, již existuje, ale v nevyhovujících a zastaralých podmínkách,“ konstatuje ředitel. Obě budovy by měly první pacienty přivítat začátkem příštího roku.

V Masarykově onkologickém ústavu staví nové pavilony, otevřou se v roce 2026

To už navíc nebudou lidé trpící rakovinou odkázáni pouze na brněnský onkologický ústav, jenž je nyní jediný svého druhu v Česku. V půli roku 2026 začnou využívat služeb vznikajícího Českého onkologického institutu v pražském Motole, který má být v podstatě stínovým obrazem toho brněnského. „Chci, aby se tyto dva instituty dostaly co nejdříve mezi centra excelence Evropské unie,“ uvedl už dříve ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který je sám onkologickým pacientem.

Praha jako konkurence? Naopak lepší synergie

Nový status, který byl povýšil už dnes tak vysoké hodnocení brněnského ústavu, přináší možnost čerpat i velké evropské granty. „V náročném akreditačním procesu získal OECI Comprehensive Cancer Centre, což do budoucna očekáváme i od onkologického centra Fakultní nemocnice v Motole,“ říká Ondřej Jakob, ředitel odboru komunikace ministerstva zdravotnictví, které oba ústavy zřizuje.

Že by si centra vzájemně konkurovala, ministerstvo zdravotnictví i vedení institucí vylučuje. „Nebojím se, že bychom si přebírali pacienty či personál. Naopak, vytvoří se prostor pro kvalitnější výzkum a upevníme naši pozici na evropské úrovni,“ ubezpečuje Svoboda.

V Motole začala stavba Českého onkologického institutu. Bude stát 4,5 miliardy

Nyní se některé klinické studie, jež pacientům přináší šanci na nové protinádorové léky, do Česka nedostanou dřív, než se objeví ve standardně hrazené péči. Důvodem je, že Masarykův ústav není schopný do výzkumu zařadit takové množství pacientů, aby byl dostatečně efektivní. „Pokud ale budou centra dvě, vyplatí se firmám v naší republice konečně takové studie otevřít,“ věří Svoboda.

I tak ale výzkum ústavu hraje velmi důležitou roli ve zdokonalování léčby rakoviny. „Už v sedmdesátých letech byl úzce spjatý s vývojem nových léčiv v tehdejším národním podniku Lachema, který je dodával nejen do celého východního bloku, ale i do řady západních zemí,“ podotýká Jakob.

Na rakovinu přijdou dřív, než propukne. Vědci testují novou metodu i léčbu

Od té doby se centru podařilo získat mnoho patentů na různé léčebné postupy. Ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu jeho pracovníci vyvinuli a do praxe zavedli speciální radiofarmakum na zobrazování nádorů v mozku, což je jinak velmi složitý proces.

Letos zacílí na studii pacientů, u nichž byla právě ukončena chemoterapie. „Ačkoliv se předpokládá, že jsou po takové léčbě vyléčení, neznamená to, že se cítí dobře. Onkologická léčba jim může způsobovat řadu potíží, které trvají měsíce, někdy i roky,“ vysvětluje Svoboda. Cílem studie je zjistit, zda včasnou a správně vedenou podpůrnou léčbou dokážou lékaři tyto potíže rychleji zmírnit a překonat.

Chybí nejen lékaři, ale i údržbáři

Ne všechno ale v ústavu funguje tak hladce jako výzkum. Stejně jako u všech jiných zdravotnických zařízení i tady se vedení potýká s nedostatkem odborného personálu. Problém je podle ředitele zejména s nelékařskými pracovníky.

„Nejsložitější je situace u radiologických asistentů. Schází nám ale také personál, který by dokázal převzít administrativní kompetence zdravotníků. Na Západě je to běžná pozice, u nás však roli jakési sekretářky musejí plnit sami zdravotníci,“ poznamenává Svoboda. Obsazovat se nedaří ani pozice, jako je elektrikář, instalatér nebo kuchař, bez čeho se centrum s více než 1 100 zaměstnanci a 220 lůžky také neobejde.

A samozřejmě chybí i peníze. Už delší dobu ústav usiluje o samostatné centrum teranostiky, jež umožní výrobu nových, u nás doposud nevyužívaných typů radiofarmak. Ta přichází do diagnostiky a léčby nejen nádorů, ale i dalších nemocí, jako je Alzheimerova choroba nebo srdeční choroby. Ačkoliv na jeho vybudování ústav dotace prozatím nesehnal, letos vznikne alespoň dočasné pracoviště v podobě „kontejnerové“ jednotky, která pojme malý počet pacientů.