Zmíněný problém se týká například Kyjova na Hodonínsku, v němž populační křivka klesá již několik let. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) tam loni žilo 10 799 lidí, což je o téměř 1 400 méně než před dvaceti lety. Místostarosta Daniel Čmelík (nez.) však odhaduje, že ve městě žije další zhruba tisícovka lidí, která zde nemá zapsané trvalé bydliště.
Pro město to představuje ztracené peníze, jež by jinak od státu získalo do rozpočtu. Za jednoho obyvatele je to letos 39 400 korun. Kdyby žilo v Kyjově stejně lidí jako před dvaceti lety, měl by každý rok v rozpočtu o zhruba 55 milionů víc.
Data z mobilů odhalila nehlášené obyvatele, obce kvůli nim tratí miliony |
„Zavedli jsme proto systém Kyjovské karty, jež lidem s trvalým bydlištěm poskytuje výhody – levnější vstupenky na koncerty, zájmové kroužky či na některá sportoviště. Stávající obyvatel získá tisíc korun, nově přihlášený pět tisíc,“ přibližuje Čmelík s tím, že ačkoliv změny počtu obyvatel stále nejsou v kladných číslech, úbytek za minulý rok je menší než dříve. „Projekt jsme spustili teprve v září, takže výsledky očekáváme až za nějakou dobu,“ dodává.
Problém lidí, kteří ve městech žijí, avšak trvalé bydliště tam zapsané nemají, řeší i další sídla, jimž podle statistik ubývá obyvatel. Cestou výhod nebo slev po vzoru Kyjova jít ale třeba v Břeclavi nechtějí. „Považujeme to za diskriminační vůči ostatním,“ vysvětluje mluvčí radnice Ivana Solaříková.
Místo toho je zde trvalé bydliště podmínkou pro nové developerské projekty, s výzvou k přihlášení některé obyvatele též obepisovali. O kolik lidí v současnosti jde, není známo, průzkum z dat mobilních operátorů dělalo město naposledy před třemi lety. Tehdy zjistilo, že proti datům ČSÚ tam žije o zhruba 2 500 lidí více.
Zvrat ve Vyškově díky stavění
Na mnohem vyšších číslech se pohybují v Brně, podle odhadů dosahují až sta tisíc, zejména studentů a cizinců. K zapsání trvalého bydliště láká město hlavně rezidentním parkováním, levnější dopravou nebo možností využití startovacích bytů.
Peníze, jež by města mohla z nepřihlášených obyvatel získat, by jim přitom pomohly se zvelebením, rozvojem infrastruktury i podporou výstavby, což by mohlo přilákat další lidi. Potvrdili si to například ve Vyškově, kde až do minulého roku obyvatel dlouhodobě ubývalo. Podle mluvčího radnice Michala Kočího se ale právě díky výstavbě jejich počet v současnosti naopak zvyšuje.
Brno nabobtnalo o dvacet tisíc obyvatel, za nárůst vděčí Ukrajincům |
„Několik firem tu staví a samo město připravuje rozvojové plochy pro bydlení a podnikání. Nabízíme i stavební pozemky v Dědicích, s čímž plánujeme v dalších letech nejenom tam pokračovat,“ sděluje.
Podobně na to chtějí jít i v Kyjově, kde plánují novou strategii bydlení. Radnice se chce zaměřit na jeho různé formy, významná je především příprava družstevního o přibližně sto bytech na místě bývalé lékárny a pivovaru, čehož se ujme samo město.
„Vedle nemocnice je pak prostor o sedmi hektarech, pro který chceme najít developera,“ nastiňuje místostarosta Čmelík. Strategie má být veřejně představena na zasedání zastupitelstva začátkem června.
Nutností je budování škol a školek
Právě výstavba vyšvihla na opačný konec žebříčku Kuřim na Brněnsku, za minulý rok se totiž stala městem s nejvyšším relativním přírůstkem obyvatel. Podle starosty Draga Sukalovského (STAN) se sice jedná o přirozený vývoj, podpořilo ho ovšem dokončení první části sídliště Záhoří a významné části sídliště Jíly pod sv. Janem.
„Zda další výstavba znovu pomůže ke zvýšení, záleží na vývoji realitního trhu a cen. Přesto počítáme s tím, že díky poloze, zázemí a prostoru k výstavbě se počet lidí zvyšovat bude,“ zmiňuje s tím, že se tomu snaží obec postupně přizpůsobovat. Součástí smlouvy s developerem sídliště Záhoří je tak i vybudování mateřské školy a další infrastruktury.
Nedostatečné kapacity, hlavně ve školských zařízeních, bývají častým problémem, na který obce se zvyšujícím se počtem obyvatel musejí reagovat. Většina proto už k jejich výstavbě přistoupila, nebo s ní počítá.
„V současné době s místy stačíme, ale plánujeme přístavbu základní školy, jež zvýší kapacitu o polovinu. Stejně tak vznikne i nová mateřská škola. Do roku 2028 tu totiž přibude přibližně 250 nových bytů,“ přibližuje třeba starosta Modřic Libor Procházka (nez.).
I tam se loni počet obyvatel zvýšil. Oblíbenost města tkví především v průmyslových a obchodních zónách a blízkosti Brna. Právě krátká vzdálenost ke krajskému městu je dalším faktorem, jenž některá města dostává do hledáčku lidí častěji než jiná. Své o tom vědí také ve Slavkově u Brna, Rajhradu či Pohořelicích.
