Ministerstvo spravedlnosti podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma několikrát chybovalo při prověřování stížnosti na soudní znalkyni. Kromě jiného nerozhodlo o stížnosti ve lhůtě. Kancelář veřejného ochránce práv o tom dnes informovala na svém webu. Ministerstvo uznalo, že nedodrželo lhůtu. S dalšími námitkami zástupce ombudsmana ale nesouhlasí. ČTK to sdělil mluvčí Michal Pleskot.
U ministerstva si na znalkyni stěžoval psychicky nemocný muž, kterého i na základě posudku znalkyně poslal soud do nedobrovolné hospitalizace. Podle zástupce ombudsmana ministerstvo nevypořádalo jednotlivé námitky stěžovatele. Nezabývalo se například tím, že znalkyně v posudku uvedla nepodložená tvrzení nebo nevzala v potaz zprávu ošetřující psychiatričky. Ministerstvo navíc nerozhodlo o stížnosti v předepsané šedesátidenní lhůtě.
"S problémy při prověřování práce znalců se ministerstvo potýká dlouhodobě. V tomto případě ministerstvu půl roku trvalo, než se znalkyní zahájilo přestupkové řízení. Podle zákona na to má 30 dní. Průtahy mělo také v samotném přestupkovém řízení a překročilo i lhůtu pro vydání rozhodnutí," uvedl Schorm. Zdůraznil, že posudek znalkyně měl výrazný dopad na život stěžovatele. "Právě kvůli závěrům znalkyně o nebezpečnosti stěžovatele jej soud nechal hospitalizovat," uvedl Schorm.
Podle ministerstva ale ochranné léčení nařídil soud na základě vlastního hodnocení důkazů. Potvrdil ho odvolací i dovolací soud. Přestupkové řízení se znalkyní nemělo na rozhodnutí vliv. "Ve vztahu k závěru o uložení ochranného léčení tak ministerstvo do právní sféry oznamovatele nikterak nezasáhlo a ani zasáhnout nemohlo," uvedl Pleskot.
Ministerstvu kromě průtahů Schorm vytkl, že se nevypořádalo se všemi námitkami uvedenými ve stížnosti. Muž ve svém podání například upozorňoval, že znalkyně určila jeho diagnózu pouze na základě hodinového vyšetření a nevypořádala se ani se závěry aktuálního vyjádření ošetřující psychiatričky, která má stěžovatele ve své péči několik let. "Ministerstvo mělo zohlednit skutková tvrzení stěžovatele a v rámci přestupkového řízení jejich pravdivost ověřit. Ministerstvo ale v přestupkovém řízení vyšlo pouze z tvrzení obviněné znalkyně, která jsou ovšem v přímém rozporu s tvrzeními stěžovatele," zhodnotil zástupce ombudsmana.
"V rámci vedeného přestupkovém řízení však nebylo prokázáno, že by znalec při vypracování znaleckého posudku nedodržel dostatečnou odbornost a pečlivost, a to s ohledem na měřítka vycházející ze stávající praxe," reagovalo ministerstvo. Úřad musel proto podle mluvčího řízení zastavit. "Tvrzení zástupce veřejného ochránce práv, že ministerstvo nezohlednilo skutková tvrzení oznamovatele a neověřilo je, ignoruje důkazní situaci v řízení a ministerstvo se s nimi neztotožňuje," uvedl Pleskot.
Zástupce ombudsmana upozornil také, že dva roky nefungovala elektronická evidence znaleckých posudků. Ta přitom měla s novým zákonem o znalcích od ledna 2021 nahradit znalecké deníky. Evidenci ministerstvo spustilo podle Schorma až téměř o dva roky později, v prosinci 2022.
"Ministerstvo nebylo schopné zajistit včasné spuštění elektronické evidence. Po určité období zcela rezignovalo na získávání údajů od znalců a na dohled. V případě našeho stěžovatele tak ministerstvo nemělo ani přehled o činnosti znalkyně," shrnul Schorm.
Ministerstvo zpoždění uznalo, podle něj vzniklo kvůli výběru dodavatele softwaru, jeho vývoji, testování a implementaci. "Lhůta na spuštění nebyla podle něj reálná. Skutečnost, že evidence nebyla spuštěna včas, je fakt, který ovšem nebyl způsobený vinou ministerstva a neměl na prověřování dotčené kauzy žádný vliv," napsal Pleskot.
