Každý pacient je jedinečný nejen svým zdravotním stavem a rozsahem onkologického onemocnění, ale i životním příběhem, hodnotami, sociální situací a životními cíli. Tak Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně prezentuje takzvanou péči zaměřenou na potřeby pacienta, která je specifická osobním přístupem a důrazem na požadavky jednotlivců.
Tento model prosazuje již řadu let a snaží se jej postupně zdokonalovat. I proto bude od dubna pod záštitou MOÚ působit nový krajský koordinátor onkologické péče.
Jeho cílem bude zejména pomoc praktickým lékařům a jiným odborníkům v případě, že svému pacientovi zjistí podezření na nádor a bude potřeba jej předat do onkologické péče. „Koordinátor pomůže zajistit včasný termín návštěvy v rámci všech onkologických pracovišť v Jihomoravském kraji,“ přibližuje ředitel ústavu Marek Svoboda.
V novince, kterou umožnila i spolupráce s brněnskými fakultními nemocnicemi, vidí jihomoravští praktičtí lékaři velký potenciál. „Dosud bylo častým problémem dovolat se do konziliární (poradní – pozn. red.) nebo jiné specializované ambulance. Pokud bude koordinátor dostupný pro zajištění včasného termínu pro pacienty, bude to mít velký přínos,“ domnívá se lékařka Gabriela Fričová z ordinace MediClinic v Sokolnicích na Brněnsku.
Pomoc i po uzdravení
Jana Kupka, lékařská ředitelka společnosti Moje Ambulance, pod niž spadá i několik praktických lékařů v Brně, poukazuje na to, že v případě podezření na onkologické onemocnění, je čas i srozumitelný postup pro pacienta zásadní. „Nejistota totiž bývá často tíživější než samotná diagnóza.
Pokud koordinátor dokáže zrychlit a zpřehlednit cestu k vyšetření či léčbě, může to přinést více klidu pacientům i větší jistotu lékařům v primární péči,“ poukazuje. Podstatné však dle ní bude, aby tato role fungovala v každodenní praxi a byla skutečně dostupnou oporou, nikoli jen formálním článkem systému.
Radiologická asistentka Renata Macharová z Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu u nového lineárního urychlovače, který se používá při radiační léčbě nádorových onemocnění. (31. července 2025)
Zároveň krajský koordinátor doplní práci současných koordinátorů v podobě specializovaných sester, jež v osmičlenném týmu fungují v MOÚ od roku 2020. Jejich úkolem je péče právě o samotné pacienty, kteří se dozvěděli svou diagnózu.
I jim pomáhají s administrativními úkony a tím pádem i s rychlým zahájením léčby. Předávají například jejich kompletní dokumentaci multidisciplinárnímu týmu nebo rezervují termíny pro léčby. Jen za loňský rok zvládly asi 17 tisíc zákroků a více než tisícovku cílených edukací pacientů či jejich blízkých.
Součástí individualizované péče však není jen pomoc před zahájením léčby a v jejím průběhu, ale také po vyléčení. V Česku žije zhruba 680 tisíc lidí se zkušeností s nádorovými onemocněními a jejich počet se bude dle předpokladů lékařů i nadále zvyšovat.
„Přeživší mají specifické potřeby nejen po fyzické, ale i po psychické a sociální stránce. Proto se už několik měsíců v pilotním projektu soustředíme právě na tuto fázi péče,“ poukazuje Lenka Pavčíková z oddělení preventivních onkologických prohlídek MOÚ.
Léčba doma nebude nic neobvyklého
Systematický přístup k vyléčeným pacientům v ústavu doposud neexistoval. Chodili sice na pravidelné kontroly k onkologům, ti se však zaměřovali hlavně na projevy možného návratu nemoci a případné včasné zachycení.
„Ptali se i na možné potíže pacienta související s předchozí léčbou, ale když máte v ambulanci třicet lidí a do toho stále zvoní telefon, není to jednoduché. Proto jsme zavedli tento projekt. Ještě před návštěvou popíše pacient svůj stav a potíže v elektronickém dotazníku, a pokud z něj vyplyne, že potřebuje pomoc, budeme se tomu věnovat,“ popisuje Svoboda.
Pacientům jsem vždy říkal pravdu, což nebylo běžné, vzpomíná uznávaný onkolog |
Dle odpovědí může lékař navíc upravit medikaci nebo odeslat pacienta k dalším odborníkům, včetně psychologů i jiných nelékařských odborníků. Dotazník se totiž nezaměřuje pouze na fyzické potíže, ale obsahuje i oblasti sociální, rodinné, psychický stav pacienta a jeho životní styl.
Svoboda předpokládá, že se bude osobní přístup v onkologické péči nadále rozšiřovat – a to i vzhledem k vývoji nových technologií nebo léků. „Péče o onkologické pacienty se bude přesouvat i do ambulantního provozu či k nim domů, a to včetně samotné léčby. Tak je to běžné například ve Francii nebo Holandsku,“ přemítá a dodává, že to však bude vyžadovat roky přípravy, protože je při tom důležitá výchova pacienta i lidí, co o něj pečují.
V Brně na „žluťáku“ bojují s nádory už 90 let, za rok se otevře ústav i v Praze |
Velký potenciál vidí i právě v digitálních dotaznících, které lékařům umožní se předem seznámit s potížemi pacienta a jemu naopak dát prostor nad tím přemýšlet v pohodlí domova. Současný stav, především ve zdejším regionu, si však šéf onkologického ústavu chválí už dnes.
„Skutečně to u nás na jižní Moravě funguje. Pacientovi můžeme díky naší regionální onkologické skupině dopřát vybranou onkologickou léčbu co nejblíž jeho bydlišti, a to v řadě krajských nebo městských nemocnic a ve stejné kvalitě jako v těch brněnských,“ uznává.
