Chodník slávy u Městského divadla v Brně dnes rozšířilo devět nových dlaždic. Své dlaně tam otiskli například herci Alan Novotný s Kristianem Pekarem, choreograf a tanečník Michal Matěj, stejně jako lidé, kteří na jeviště nevystupují, ale přesto jsou pro chod divadla důležití, třeba fotograf Tino Kratochvil a tajemnice činohry Sylva Smutná.
"Všichni se starají o to, aby naše divadlo fungovalo tak, jak má," řekl ředitel divadla Stanislav Moša.
Městské divadlo letos slaví 80 let existence a dnešek je hlavním dnem oslav. Na nádvoří začala výstava dokumentující historii souboru. Večer divadelníci nabídnou představení Manon Lescaut a slavnostní koncert.
Tradice chodníku slávy začala v roce 2000, kdy se v Lidické ulici objevily první dlaždice s otisky dlaní Aleny Antalové, Petry Jungmanové, Zdeny Herfortové nebo Zdeňka Junáka. Chodník se rozšiřuje v nepravidelných intervalech. Prostor před divadlem se už vyčerpal, chodník tedy odbočil směrem na nádvoří.
Po dnešku mají své dlaždice také náměstek pro vnější vztahy Zdeněk Helbich, šéfdirigent a umělecký šéf orchestru Dan Kalousek, hudební skladatel Mirko Vuksanović a scénograf Christoph Weyers.
"Těší mě, že mohu být na dlažbě. Je krásné mít práci, která je zároveň koníčkem i radostí," řekl Pekar.
Předchůdcem dnešního Městského divadla bylo Svobodné divadlo, které zahájilo činnost 14. června 1945. Uvedlo tehdy hru Manon Lescaut. Moša ji letos jako režisér vrátil na repertoár.
Ze Svobodného divadla se po čtyřech sezonách stalo Městské a oblastní divadlo a později Krajské oblastní divadlo v Brně. V letech 1954 až 1993 působilo jako Divadlo bratří Mrštíků, poté přijalo svůj dosud platný název. Věnuje se činohře a hudebnímu divadlu, zejména muzikálové tvorbě.
"Chceme být nadále divadlem svobodným, sebevědomým a dostatečně atraktivním, aby k nám přicházeli diváci," řekl Moša.
