Nejvyšší soud nepřijal argumentaci Ústavního soudu a patrně nezmění svůj pohled na některé aspekty vydávání náhradních pozemků v restitučních sporech. Nebylo by fér po mnoha letech měnit pravidla hry, plyne z rozsudku, který je dočasně zpřístupněný na úřední desce a dnes na něj upozornil web Info.cz. Nejvyšší soud připomněl, že restituční zákony je zapotřebí vykládat vstřícně, aby nevznikaly další křivdy.
"Justiční dialog" vyvolaly tři letošní nálezy Ústavního soudu. S Nejvyšším soudem se rozešel v tom, jak nahlížet na soudní rozhodnutí, která nahrazují souhlas Státního pozemkového úřadu s vydáním náhradních pozemků restituentům. Podle Nejvyššího soudu jde o takzvaná konstitutivní rozhodnutí, na jejichž základě se restituent stává vlastníkem a dále se už nepřezkoumávají. Ústavní soud tento výklad zpochybnil, nicméně Nejvyšší soud trvá na svém. Právní názor Ústavního soudu je sice závazný, nicméně v této věci jej prý ústavní soudci jasně neformulovali.
"Precedenční závaznost zrušujícího nálezu se jednak v této věci plně neuplatní, neboť konstitucionální tribunál úmyslně žádný závazný právní názor ve zrušujícím nálezu expressis verbis (výslovně) nevyjádřil, nýbrž toliko uložil Nejvyššímu soudu, aby se argumentací České republiky – Státního pozemkového úřadu, znovu a podrobněji zabýval," stojí v rozsudku.
Nejvyšší soud zdůraznil, že smyslem restitučních zákonů bylo alespoň částečně zmírnit následky minulých křivd, a mají se proto vykládat ve prospěch restituentů. Změna judikatury by v konkrétním projednávaném sporu znamenala další zdržení už tak vleklého restitučního řízení, které trvá desítky let.
"Nejvyšší soud považuje za zcela vyloučené neférově měnit po mnoha letech znovu pravidla hry, nadto zatížená mnohými fauly státu, a to navíc až v oné pomyslné cílové rovince. Postupuje tak nejen s ohledem na zásady restitučního zákonodárství, ale zejména s plným respektem k ústavnímu principu legitimního očekávání," uvedl Nejvyšší soud.
V projednávané kauze soudy nahradily souhlas pozemkového úřadu s vydáním náhradních pozemků v katastrech Hracholusky nad Berounkou, Krupá a Krušovice na Rakovnicku. Další dva letošní nálezy Ústavního soudu se týkaly vydání náhradních pozemků jednomu z restituentů v kauze takzvaného Bečvářova statku. Státní pozemkový úřad se snaží vydání pozemků zvrátit.
Všechny tři nálezy Ústavního soudu schválil většinou dvou hlasů proti jednomu senát tvořený Milanem Hulmákem, Josefem Fialou a Zdeňkem Kühnem, jenž pokaždé uplatnil odlišné stanovisko. Ani ústavní soudci tedy na spornou právní otázku nepohlíželi jednomyslně.
"Nález rezignoval na jakoukoli snahu o ústavněprávní argumentaci a zůstal zcela pohroužen do práva podústavního. Ústavní soud však není alternativním 'civilním' kolegiem Nejvyššího soudu, nemá se proto zaplétat do fines a detailů občanského práva," napsal Kühn v takzvaném disentu, na který se nyní odkázal také Nejvyšší soud.
