Notářský soupis pozůstalosti lze nahradit společným prohlášením dědiců jen tehdy, pokud všichni souhlasí. Tento jednodušší a levnější postup nepřipadá v úvahu, pokud se některý z dědiců k prohlášení nepřipojí, plyne z nového rozhodnutí Nejvyšší soud (NS). Zrušil verdikt jihočeských soudů v pozůstalostním řízení po zemřelém muži z Táborska. Znovu se musí případem zabývat Okresní soud v Táboře. Usnesení NS je dostupné v jeho databázi.
Jádrem sporu byla otázka, zda lze soupis pozůstalosti nahradit společným prohlášením dědiců podle občanského zákoníku, když jej neučinili všichni dědici. Jeden z pěti dlouhodobě nesouhlasil s postupem ostatních, nepřipojil svůj podpis a později se proti rozhodnutí odvolal. Přesto soudy vycházely z toho, že soupis byl platně nahrazen společným prohlášením. Konkrétně šlo například o vlastnictví přívěsu k autu.
NS zdůraznil, že podle zákona i dosavadní judikatury musí společné prohlášení, které nahrazuje soupis pozůstalosti, učinit shodně všichni dědici, jimž má být potvrzeno nabytí dědictví. Pokud některý z dědiců prohlášení odmítne nebo je nepodepíše, nelze tento zjednodušený postup použít a je třeba provést soupis pozůstalosti.
"Účelem soupisu pozůstalosti není pouze ochrana věřitelů. Jeho význam spočívá především ve zjištění skutečného rozsahu majetku i případných dluhů zůstavitele a v ochraně práv všech účastníků dědického řízení," uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
Zjednodušený postup není vhodný v situacích, kdy mezi dědici existují spory o rozsah majetku nebo o dědické právo. "Rozhodnutí potvrzuje, že společné prohlášení o pozůstalostním majetku musí být výsledkem shodné vůle všech dědiců a že zákonné požadavky na jejich souhlas nelze obcházet ani z důvodu procesní hospodárnosti," doplnila Tomíčková.
