Nápad na přeměnu nemocnic pod správou Jihomoravského kraje z příspěvkových organizací na akciové společnosti způsobil pozdvižení mezi mnohými zdravotníky, veřejností i opozičními politiky. I přes jejich odpor, hnaný zejména obavami z privatizace či nižších odměn, však většina zastupitelů v únoru transformaci přijala. Jsou totiž přesvědčení, že v současném systému už není možné zdravotnictví dlouhodobě udržet.
„Lidé žijí déle a přibývá chronicky nemocných. Když budou nemocnice postupovat víc společně a budou strategicky řízeny odborníky, dokážeme lépe plánovat lůžka, investice i vyjednávat s pojišťovnami. Pokud by ke změně nedošlo, narazíme v roce 2030 do zdi,“ argumentuje hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
iDNES.cz se zaměřuje na to, co si pod slovy o lepším strategickém řízení, nárazu do zdi a plánované přeměně představit. Jedním z palčivých problémů je nedostatek lůžek následné či dlouhodobé péče pro nemohoucí starší pacienty a naopak neobsazenost míst pro akutní případy.
Zatímco příspěvkové organizace coby veřejnoprávní subjekty mají přísná rozpočtová pravidla či složité a zdlouhavé schvalování změn, model akciovek, které se řídí obchodním právem, umožní kraji jednat rychleji. „Lze tak posílit následnou a dlouhodobou péči tam, kde je jí nedostatek, a naopak omezit kapacity, které nejsou plně využité,“ popisuje mluvčí hejtmanství Martina Žídková.
„Lidé žijí déle, přibývá chronicky nemocných. Pokud by ke změně nedošlo, narazíme v roce 2030 do zdi.“
Jan Grolich, jihomoravský hejtman
Zároveň si vedení kraje od změny slibuje lepší ceny a podmínky pro nákup zdravotnické techniky, energií, léčiv i snížení administrativní zátěže. Částečně sdílené může být totiž účetnictví či kyberbezpečnost. „Navíc lze plánovat velké investice napříč nemocnicemi tak, aby se neduplikovaly kapacity a aby moravské infrastruktura odpovídala reálným potřebám regionu,“ říká Žídková.
Ve hře větší specializace
Celý model má fungovat ve formě vertikálního holdingu, což znamená, že vlastníkem devíti, později se Sanatoriem Pálava deseti zdravotnických zařízení se stane krajská firma Jihomoravská zdravotní. „Vytvoří tak mezistupeň mezi přímým vlivem politiků na nemocnice. Bude postavena ze stabilního týmu odborníků, kteří mohou dlouhodobě plánovat směřování špitálů. Předejde se tak tomu, že by se pravidelně měnila strategie s tím, jak se bude měnit vedení kraje,“ tvrdí Grolich.
Změnu hájí také tím, že na formu akciových společností přešlo v Česku už deset krajů. Určitým vzorem je ten Královéhradecký, kde model funguje od roku 2003.
Všichni už nemohou léčit všechno. Realitou bude dojíždění a méně akutních lůžek |
Jeho mluvčí Lucie Prouzová vyzdvihuje zejména možnost dlouhodobě plánovat rozvoj odborností i optimalizaci struktury péče v jednotlivých nemocnicích. To znamená, že pokud to dává smysl, může některá víc zacílit na určitý typ péče, třeba na tu dlouhodobou či chirurgii, místo snahy o rovnoměrné pokrytí všeho. „Zároveň se předchází tomu, že by se jedna nemocnice vyvíjela rychleji a druhá proti ní zaostávala,“ podotýká.
Pozitivní zkušenosti mají i v Pardubickém kraji. Hejtman Martin Netolický (dříve SOCDEM, nyní MY) si chválí třeba to, že si špitály přestaly konkurovat a začaly spolupracovat. „Bylo nelogické, aby si přetahovaly pacienty s vidinou lepšího hospodářského výsledku,“ míní.
„Špitály si přestaly konkurovat. Bylo nelogické brát si pacienty s vidinou lepšího výsledku.“
Martin Netolický, pardubický hejtman
Velký posun vidí také ve finanční stabilitě. „Od roku 2014 jsme v zisku. Pomáhá, že řešíme jen jeden, nikoliv pět jednotlivých rozpočtů. Navíc nemocnice, které samostatně vykazují účetní ztrátu, jsou hnány dopředu dobrým výsledkem těch dalších,“ chválí si Netolický.
Pardubický kraj navíc nemusí dofinancovávat manka z vlastního rozpočtu a může se tak soustředit výhradně na investice a rozvoj jednotlivých zařízení. Díky tomu se podařilo obnovit všechny areály nemocnic, postavit centrální urgentní příjmy či pavilon psychiatrie. „Pokud bychom nadále fungovali v pěti samostatných lokalitách, dnes bychom pravděpodobně jednu, možná dvě nemocnice už neměli. Nebyli bychom schopni neustále dorovnávat provozní ztráty,“ má jasno.
Nemocnice mají fungovat ve stejném módu, ne každá jinak, říká jihomoravský šéf |
Zároveň upozorňuje, že transformace je nikdy nekončící proces. „Musí skutečně dojít k dalším krokům, jako je zefektivnění vyjednávání se zdravotními pojišťovnami nebo jednání s partnery v jiných krajích. Bez toho je změna právní formy k ničemu,“ zdůrazňuje.
Hotovo za dva roky
Kromě pozitivních zkušeností z jiných krajů jihomoravskému hejtmanství nahrává také studie proveditelnosti od mezinárodní společnosti Ernst & Young, kterou si nechalo začátkem roku vypracovat.
„Z ní vyplývá, že model vertikálního holdingu je pro jihomoravské zdravotnictví vhodný. Prověřeno bylo právní, daňové i organizační hledisko. A také budoucí financování, dotační mechanismy nebo náklady transformace,“ přibližuje Vladimíra Danihelková, předsedkyně představenstva JMZ.
Nemocnice Břeclav
Akciové společnosti plánuje kraj založit začátkem letošního října, následovat budou pilotní projekty v jedné nebo dvou vybraných nemocnicích. V roce 2028 má být celá proměna dokončena.
Její celková cena bude asi sto milionů korun. Velká část z toho půjde do základního kapitálu jednotlivých nemocnic – ten musí být podle zákona o akciových společnostech minimálně dva miliony korun. Devět špitálů tedy vyjde na 18 milionů.
„Mezi další náklady patří vypracování znaleckých posudků nebo hloubkové prověrky, které otestují účetnictví, smlouvy, závazky i IT systémy všech nemocnic, aby bylo možné včas odhalit možná rizika a předejít tomu, že by nové společnosti začínaly s nečekanými závazky,“ vyjmenovává Inka Růžičková z tiskového oddělení kraje.
Šéf nemocnice si dal měsíc na stabilizaci interny. Pokud selže, vzdá se funkce |
K tomu, aby celý proces dobře dopadl, je potřeba i koordinační tým složený z projektových manažerů, analytiků a specialistů. Ty bude taktéž financovat kraj. V neposlední řadě si jeho peníze vyžaduje příprava stanov nových společností, notářské zápisy či ty do obchodního rejstříku.
Podle Růžičkové se však investice kraji po čase vrátí. „I relativně malé zlepšení například ve společných nákupech léků, energií nebo ve vyjednávací pozici vůči zdravotním pojišťovnám může v horizontu několika let přinést úspory, které tyto náklady mnohonásobně převýší,“ připomíná.
23. února 2026 |
