Odhadem 77.000 vzácných stromů zachrání v tomto desetiletí v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok nový způsob lesního hospodaření. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a státní podnik Lesy ČR se dohodly, že na 700 hektarech nejcennějších dubových porostů zcela zruší tzv. pasečné kácení. Místo konvenční těžby, která by znamenala pokácení zhruba 130.000 stromů, jich k zemi kvůli obnově porostu půjde odhadem 52.000. ČTK to dnes řekl vedoucí správy CHKO Vladan Riedl.
V lužních lesích mezi Moravou a Dyjí se podle Riedla více než 200 let hospodařilo s prvořadým cílem maximalizovat ekonomický výnos a minimalizovat náklady. Staré porosty byly plošně káceny a na uvolněných plochách se masivně vysazovaly sazenice. Tento systém podle Riedla sice vyhovoval historickým potřebám dřevozpracujícího průmyslu a odpovídal tehdejším požadavkům společnosti, ale nyní se požadavky společnosti zaměřují více na udržitelnost lesního prostředí a pestrosti v něm. Lesníci i ochranáři proto hledali způsob, jak stárnoucí les obnovovat bez toho, aby s mizením mohutných kmenů zanikly i vzácné organismy, pro něž je Soutok mezinárodně ceněný.
Nová koncepce podle Riedla přináší zásadní změnu struktury těžby. Týká se cenných porostů starších 80 let s podílem dubu nad 50 procent. Těžit se budou postupně ve čtyřech etapách po 15 letech. "Tyto porosty by byly za normálních okolností kompletně smýceny a vznikla by paseka. My jsme se však dohodli na odlišném způsobu hospodaření. Každých 15 let z porostu odejmeme pouze část stromů, čímž les prosvětlíme. Věřím, že nové modely hospodaření mohou být cestou, jak stále se ziskem a s ohledem na přírodní hodnoty pěstovat les,“ uvedl Riedl.
Při plánované intenzitě těžby tak bude v tomto desetiletí vykáceno na 51.800 stromů. Pokud by se na stejné ploše hospodařilo konvenčním způsobem, šlo by k zemi asi 129.500 stromů. Nový model tak jen v této první etapě zachrání před pokácením přes 77.000 stromů, které v lese zůstanou na dožití. Přednostně se kácí odumírající jasany, naopak vitální a biologicky hodnotné stromy zůstávají.
Prosvětlení porostů má umožnit přirozenou obnovu světlomilného dubu letního. Lesníci zároveň z prosvětlovaných ploch plánují odstraňovat javor babyku a případné invazní druhy, které jako nežádoucí stíní půdu a brání dubům v růstu. Změny se promítnou například i do správy běžných hospodářských lesů, kde se maximální plocha holosečí snižuje ze dvou hektarů na jeden. V ekologicky nejcennějších lokalitách, jako jsou například Lanžhotské pralesy, pak lidská činnost ustoupí úplně. Zdejší tlející dřevo slouží jako klíčové útočiště pro kriticky ohrožené druhy hmyzu a hub.
CHKO letos na začátku července oslavila rok od vzniku. Zahrnuje největší komplex lužních lesů v Evropě.
