Chodníky, zeleň či veřejné osvětlení, které postavila jako náhradu za zrušené komunikace někdejší firma Moravská typografie v Brně při výstavbě svého areálu, definitivně patří Brnu. Nejvyšší soud zamítl dovolání firmy Cream Brno, která je nástupcem Moravské typografie a která se domáhala určení vlastnictví ve svůj prospěch. Soud potvrdil, že vlastníkem komunikace, kterou investor vybuduje jako náhradu za jím zrušenou silnici či ulici, je vlastník původní komunikace. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková a vyplývá to z rozsudku na úřední desce. Jde o precedens, soud se touto otázkou dosud nezabýval.
Moravská typografie postavila rozsáhlý areál v roce 1995 ve Štýřicích a náhradní komunikace, tedy chodníky, zelené plochy, veřejné osvětlení či odvodnění postavila v ulicích Renneská, Polní, Opavská a Dvorského. "Po letech se její nástupce domáhal soudního určení, že je vlastníkem těchto komunikací, protože je jeho předchůdce vybudoval a nikdy je městu formálně nepřevedl," uvedla Tomíčková. Soud uvedl, že investor v situaci, kdy zruší komunikace, pouze plní veřejnoprávní povinnost. "Účelem nové výstavby je zachovat dopravní obslužnost území a zajistit veřejnosti stejnou službu, jakou poskytovala původní cesta," doplnila Tomíčková. Role investora je toliko kompenzační.
Rozsudek představuje precedenčně významné řešení otázky, kterou Nejvyšší soud dosud nikdy neposuzoval. "Poskytuje právní jistotu obcím, krajům i státu při správě komunikací vzniklých jako náhrady za zrušené cesty a současně omezuje možnost, aby se investoři po letech domáhali vlastnických práv k infrastruktuře určené veřejnosti," řekla Tomíčková.
Nejvyšší soud tak potvrdil rozsudky Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, které se vypořádaly s žalobou soukromé společnosti stejně.
