Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost spolku, který kritizoval způsob likvidace nosnic v chovu zasaženém ptačí chřipkou. Slepice byly hromadně utráceny oxidem uhličitým v kontejnerech, což spolek pokládal za nehumánní. Žalobou spolku, který se věnuje ochraně přírody, se soudy odmítly zabývat. NSS nyní potvrdil, že likvidace nemocných zvířat v uzavřeném velkochovu není otázkou, která přímo souvisí s právem na příznivé životní prostředí. Verdikt je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
"Ačkoliv je zvíře součástí životního prostředí, ne každý zásah týkající se zvířete musí nutně znamenat zásah do životního prostředí. Jakkoliv je totiž životní prostředí (potažmo právo na příznivé životní prostředí) pojmem širokým, jeho výklad nemůže být zcela bezbřehý," stojí v rozsudku NSS.
Na sklonku roku 2022 se ptačí chřipka objevila ve velkochovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku. Bylo nutné zlikvidovat přes 740.000 kusů drůbeže. Jde o dosud největší zaznamenané ohnisko ptačí chřipky v Česku. Likvidace chovu trvala do poloviny ledna 2023.
Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem Státní veterinární správy podal Dobře zapsaný spolek z Brna. Podle spolku šlo o mimořádně nehumánní způsob usmrcování, který způsobil zvířatům zbytečné a dlouhotrvající utrpení.
Městský soud v Praze žalobu poprvé odmítl v roce 2023, jeho rozhodnutí zrušil NSS. Druhé odmítnutí následovalo v říjnu 2024. V další kasační stížnosti spolek poukazoval na to, že zůstává nejasné, zda právo na příznivé životní prostředí zahrnuje také způsob zacházení se zvířaty, která nežijí volně.
NSS dospěl k závěru, že je potřeba rozlišovat ochranu životního prostředí a ochranu zvířat před týráním, jde o dvě různé hodnoty chráněné různými předpisy. "K tomu, aby mohlo být nakládání se zvířaty v průmyslovém chovu otázkou životního prostředí, musel by být identifikovatelný určitý přesah nad rámec zájmu na ochraně konkrétních zvířecích jedinců před nehumánním zacházením," stojí v rozsudku.
Jako příklad soudci uvedli nedůsledný zákrok v nakaženém chovu, který by vedl k šíření nemoci a ohrožení lidí a volně žijících zvířat, anebo takové zacházení s těly uhynulých zvířat, které by ohrožovalo třeba čistotu ovzduší a vody.
"Stěžovateli lze přisvědčit, že se (mrtvé) slepice jen stěží domohou právní ochrany samy, to ovšem neznamená, že takovou situaci nelze připustit," uvedl NSS, který poukázal na to, že spolek má i jiné možnosti, jak bojovat za práva zvířat, než je odmítnutá zásahová žaloba. Může například iniciovat přestupkové řízení nebo podat trestní oznámení. Spolek také může podle NSS "napnout síly k osvětě a šíření informací o selháních veřejné správy", případně usilovat o změnu zákona a důslednější kontrolu zacházení se zvířaty.
