Hledání projektantů je náročné i pro jiné obce a města na jižní Moravě, kvůli čemuž nabírají stavby či rekonstrukce i několikaletá zpoždění a někdy jsou úplně „pohřbeny“, tak jako v Kunštátě. Nejvíce tím trpí opravy chodníků, silnic a právě veřejného osvětlení.
„Potýkáme se s tím už několik let, a to u větších i menších zakázek. Náročné je na tom i neustálé vysvětlování občanům, proč to ještě není hotové a na čem to vázne,“ stýská si starosta Kunštátu Zdeněk Wetter (SOCDEM). Oslovení projektanti podle něj nabídku obvykle odmítnou s tím, že čas budou mít až za půl roku či rok. A pokud ji přijmou, zaseknou se obě strany na smlouvání o ceně, která je většinou pro město příliš vysoká.
Města krotí developery. Nové zásady jim pomáhají při plnění rozpočtů |
Na zdlouhavost tohoto procesu upozorňuje také starosta sousedních Letovic Petr Novotný (TOP 09). Ačkoliv tam projektanty k zakázkám přiřazené mají, kvůli jejich vytíženosti čekají na dokončení studie i několik let. „Dopad to má kvůli inflaci i na finance obce. Pokud jste něco mohli udělat před třemi lety, vyšlo by to výrazně levněji než nyní,“ podotýká.
V souvislosti s penězi Wetter vypichuje rovněž problém s dotačními tituly. Pokud obec nějaký získá a zaváže se k dokončení investice do určitého termínu, zdlouhavé shánění projektantů či vypracování studie může včasné dodržení tohoto data ohrozit. V takovém případě obcím hrozí sankce. „Pokud nechcete riskovat, čekáte na další dotační výzvy, kde však může být nabízená podpora nižší,“ zmiňuje Wetter, podle něhož může mít na současném stavu podíl i rozmach stavebnictví.
Zkušení odcházejí do penze
Podle něj se totiž firmy i obce v současnosti lépe orientují v dotačních titulech, a tak se nebojí investovat. „Pamatuji si, že v letech 2008 až 2012, kdy byla krize, se téměř nestavělo. Tehdy projektanti sami oslovovali obce, zda nemají nějaké zakázky,“ vzpomíná.
Štěstí nemají ani v Moravském Krumlově na Znojemsku. Potíže doprovázely například revitalizaci Klášterního náměstí, u nějž shánění projektantů trvalo více než půl roku. „Práce mají nejspíš dost a malé zakázky pro ně nejsou tak atraktivní jako ty velké. Problém je navíc v tom, že papírování máte v podstatě stejně u malých i velkých. A to nejspíš za ty peníze nestojí,“ míní starosta Zdeněk Juránek (KDU-ČSL).
Menší obce chtějí stavět dostupné byty, na státní pomoc dosáhnou jen některé |
Podobný zádrhel nastal rovněž u výběrového řízení na opravu kotelny, naopak hladce se daří shánět projektanty na rekonstrukce různých budov.
Jiné obce zmíněné těžkosti nepociťují. Jde především o okresní či větší města, ale i těm menším se daří držet stabilní situaci. Shodují se, že je důležité vytvořit síť kontaktů, vybudovat s nimi vztah a oslovovat je na různé zakázky opakovaně. „Začali jsme s tím asi před šesti lety. Na začátku to bylo trochu těžké, ale za dva tři roky se nám podařilo vytvořit síť, kterou využíváme doteď. Už jsme toho naprojektovali opravdu dost,“ popisuje starosta Miroslavi na Znojemsku Martin Plechatý (nez.).
Ale i tam, kde to nyní funguje, mohou v budoucnu narazit. „Někteří projektanti, se kterými jsme pravidelně spolupracovali, teď odcházejí do penze. Zatím nám to žádnou stavbu nekomplikuje, ale uvidíme, jak to půjde dál,“ sděluje starosta Rajhradu na Brněnsku František Ondráček (nez.).
Cena nemá být rozhodující, zní z komory
Na neutěšený stav poukazuje také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která projektanty sdružuje. Připouští, že jejich počet v Česku skutečně neodpovídá poptávce. Na vině je podle ní kromě odchodů do penze i úbytek absolventů technických oborů.
„Příčinou je i přes soustavný přebytek práce nestabilní právní prostředí i to, že finanční ohodnocení neodpovídá profesní odpovědnosti. Ta každou změnou stavebního práva stoupá, ale podmínky se nezlepšují. Samotné projektování nyní zabere jen malou část práce, většinu tvoří komunikace s úřady. To je velmi demotivující a řada absolventů proto míří do jiných oborů nebo do zahraničí,“ vysvětluje Josef Filip, jeden ze členů představenstva komory. Pomoci by podle něj mohl důraz na pozitivní prezentace výsledků staveb a především prestiž oboru.
Školy v okolí Brna hlásí plno, obce ladí stavbu nových společně |
Zároveň vidí problém v tom, jakým způsobem obce vypisují zakázky. Často se totiž stává, že hlavním rozhodujícím kritériem je cena.
„To odrazuje řadu projektových kanceláří i samostatných projektantů s relevantními referencemi. Obce i města přitom mohou stanovit podmínky, aby cena byla jen jedním z ukazatelů, ne tím hlavním. Snad by aspoň pomohlo dvoukolové řízení – nejprve důraz na kvalitu, až ve druhém na cenu,“ navrhuje Filip a doporučuje obcím lépe a jasně formulovat své požadavky. „To pomůže projektantovi překonávat administrativní zátěž spojenou s povolovacím procesem stavby.“
