Na veřejného ochránce práv se obrátil jeden z obyvatel Trýbovy ulice. Vadilo mu, že mu město omezilo přístup k bydlišti, když na začátek této slepé ulice v září 2022 umístilo značku oznamující zákaz vjezdu. Vjet je možné jen na povolení, které magistrát vydává za „manipulační“ poplatek 200 korun na rok.
„Zákaz vjezdu bez povolenky navíc dopadá i na jeho návštěvy či objednané řemeslníky. Pro každého z nich je potřeba vyřídit další individuální povolení,“ upozornila mluvčí ombudsmana Martina Švaříčková Hlavatá.
Magistrát podle ní zákaz vjezdu obhajoval tím, že chce chránit místní obyvatele před přílivem řidičů hledajících bezplatné parkování.
Muž zaplatil nové parkovací oprávnění, i tak mu přišly pokuty. Zasáhl ombudsman |
Stěžovatel argumentoval tím, že užívání silnic je s výjimkou dálniční sítě a parkování na místních komunikacích ze zákona bezplatné, magistrát však jeho námitky odmítl.
Město zavádí jakési soukromé ulice, říká ombudsman
Ombudsman nicméně dal stěžovateli za pravdu. Podle něj samo Brno vytvořilo systém, z něhož mu plyne administrativní zátěž v podobě vybírání individuálních povolenek. To jej však neopravňuje k tomu, aby chtělo po místních obyvatelích finanční kompenzaci.
„Nezpochybňuji, že pro některé obyvatele ulice Trýbova – a třeba i drtivou většinu z nich – je přijaté řešení líbivé, protože jim umožňuje za symbolickou cenu užívat ulici exkluzivně bez toho, že by v ní směli parkovat, ba vůbec do ní vjíždět, jiní řidiči. Organizace dopravy a parkování ve městech má ale směřovat k tomu, aby volná parkovací místa rezidentů mohla být po dobu, kdy jsou mimo bydliště, využita jinými řidiči,“ poznamenal ombudsman Křeček.
Nikdo se sem nedostane, zní kritika z vnitrobloků s omezeným vjezdem |
Brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou (ODS) následně vyzval, aby zjednala nápravu. A magistrát skutečně přislíbil, že poplatek co nejdřív zruší.
Podle mluvčí Radky Loukotové nyní připravuje technické řešení pro to, aby od 1. ledna 2025 byl vjezd do vnitrobloků na místní komunikaci nadále regulován, ale už ne zpoplatněn. „Naším cílem stále je předejít tomu, aby se do vnitrobloku, kde nelze stanovit rezidentní parkování, stahovala auta návštěvníků. Takový postup by byl v rozporu s celoměstskou koncepcí regulace parkování,“ uvedla Loukotová pro ČTK.
Křeček zároveň označil konstrukci brněnského magistrátu, který některé slepé ulice označuje za rezidenční vnitrobloky, za nešťastnou.
„Zavedením zákazů vjezdu a udělováním individuálních povolenek pro místní obyvatele dochází ke vzniku jakýchsi soukromých ulic s výhradním právem vjezdu, což může komplikovat pohyb v městských aglomeracích a vytvářet nerovnost mezi obyvateli slepých a průjezdních ulic,“ oznámil Křeček.