V případě, že by ke změně využití došlo, by totiž byla povolena stavba domu s kancelářemi i byty, a to s výškou až 22 metrů.
Plochu ve vrchní části Žižkovy mezi Stavební fakultou VUT a nedávno vytvořeným parkem Kadetka řeší aktuálně projednávaná změna územního plánu, jež je součástí velkého balíku úprav tohoto dokumentu. Jejich prověření schválili brněnští zastupitelé loni v listopadu.
V případě této parcely jde o vlastní a povinný podnět ze strany města, které tak muselo učinit poté, co firma loni uspěla se žalobou proti magistrátu. Vadilo jí, že se dostatečně nevypořádal s jejími námitkami proti tomu, že byl pozemek opět zařazen do zeleně.
Soud vymezení této parcely v územním plánu jako zeleň zrušil, protože podle něj město nezvládlo vyargumentovat, proč ji tam chce. Magistrát se odkazoval mimo jiné na stejné funkční využití jako v předchozím územním plánu i na to, že pozemek je součástí rozsáhlého území pro park.
„Změnou územního plánu bude zrušená plocha doplněna, ovšem o jakou funkční plochu půjde, nelze v tuto chvíli předjímat,“ podotýká mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Na stole jsou dvě možnosti prověřované pracovníky Kanceláře architekta města Brna: opětovné vrácení zeleně, nebo komerční občanské vybavení požadované firmou.
Lidé se bojí o park na Kraví hoře. Developer chce změnu územního plánu |
Ta danou plochu vlastní a má tam přízemní sídlo. Aktuální záležitost odmítla komentovat. „V současnosti nejsme definitivně rozhodnuti ohledně budoucího využití předmětných pozemků, z tohoto důvodu se nelze blíže vyjádřit,“ uvedl Martin Janošek, jednatel Framy.
Ta o změnu územního plánu ze zeleně na plochu umožňující postavit dům s byty a kancelářemi žádala už před třinácti lety. Po několika měsících od snahy ustoupila, protože narazila na odpor lidí z Kraví hory, kteří se postavili proti i za pomoci petice.
Park podporují místní i radnice
A odmítají také současné snahy o úpravu plochy. „Jakékoliv části Kraví hory, která by se měla zastavět, je škoda. Je to unikátní oblast blízko centra a měla by být prostě věnována jen zeleni, ne nějaké až 22 metrů vysoké tuctové soukromé budově, kterých je po Brně dost,“ zdůrazňuje předseda Občanského sdružení Masarykova čtvrť Michal Závodský.
Negativní postoj zaujala i radnice Brna-střed prostřednictvím usnesení radních. Při případném dalším projednávání úpravy přistoupí k dalším krokům. „Vznik parku celoměstského významu na Kraví Hoře je záměrem, který s městem sledujeme dlouhodobě. Území navrhované změny při ulici Žižkova bylo pro park chráněno kontinuálně už od roku 1982 územním plánem a od roku 1994 stavební uzávěrou,“ oznamuje starosta městské části Vojtěch Mencl (ODS).
Umělci bojují proti rozšíření parku na Kraví hoře, bojí se o své ateliéry |
Podle něj je prostor mezi stavební fakultou a Gymnáziem Matyáše Lercha jedinou možností propojení rozšířeného parku s obytným územím oblasti Veveří. „Navrhované komerční občanské vybavení pak není vhodné ani z hlediska charakteru okolí tvořeného městskou zelení a areály škol,“ dodává Mencl.
Pokud by firma s požadavkem uspěla, dostal by plán na vytvoření hlavního nástupu do nového parku z oblasti Veveří zásadní trhlinu. „Byl by to signál, že Kraví hora není pro vedení Brna tak důležitá a klidně ji nechá kousek po kousku rozporcovat pro soukromé zájmy,“ prohlašuje Závodský.
O část zeleně, alespoň tedy v územním plánu, už přitom Kraví hora nedávno přišla. V nové verzi dokumentu totiž není vedená jako zelená plocha blízká parcela Vojenského výzkumného ústavu (VVÚ), která se nachází nad stavební fakultou. K nelibosti místních se z ní stala občanská vybavenost, instituce tam chystá přístavbu laboratoří.
Frama u soudu označila tento dvojí metr, kdy pozemek VVÚ město ze zeleně vypustilo a její ne, za diskriminační. Také v jejím případě by šlo o narovnání reálného stavu, kdy pozemek používá ke svému podnikání.
Umělci vyhráli boj o zanedbané zkušebny a ateliéry. Brno jim je opraví |
Na stranu směrem k Veveří se park na Kraví hoře poprvé rozšíří nejspíš v létě. Přidá se do něj malý kus v podobě volné plochy na místě tří loni zbouraných likusáků neboli nevzhledných přízemních domků v sousedství hvězdárny. „Místo se nyní zaselo a čekáme, až se zeleň uchytí. Následně se odstraní plot a plocha se stane součástí parku,“ přibližuje Poňuchálek.
Dva likusáky magistrát loni opravil. Zbylých více než patnáct domků vlastní VUT, jež jejich odstranění ani prodej městu neplánuje. Právě tento areál se nachází v místě plánovaného velkého parku, uskutečnění letitého plánu je tak dál v nedohlednu.
