„Situace prozatím kritická není, ale vzhledem k rozvoji obce a klesání hladiny spodní vody se k tomu blížíme,“ komentuje stav starosta Zdeněk Wetter (SOCDEM).
Ve městě se proto snaží nalézt nový zdroj, i po třech výzkumných vrtech v různých lokalitách ale zatím marně. Ačkoliv sám starosta podotýká, že situaci prozatím každý rok ustáli, začínají uvažovat o opatřeních, jež by obyvatele omezila ve spotřebě. „Přemýšlíme o regulaci napouštění bazénů a zákazu zalévání, zatím jsme k tomu ale nepřistoupili,“ konstatuje.
Alarmující je ovšem zvyšující se počet obyvatel. V minulém roce se Kunštát umístil na jedné z nejvyšších příček, co se relativního přírůstku obyvatel týče, a v případě, kdy jejich počet přesáhne tři tisíce, mohlo by to podle starosty znamenat další potíže, zejména finanční. „Dotační programy, které pomáhají situace s pitnou vodou řešit, mívají rozdílné podmínky pro obce podle počtu obyvatel. Ty menší, tedy ty do tří tisíc, jsou zvýhodňovány,“ podotýká Wetter.
Sucho sužuje jih Moravy už i v zimě, v některých obcích musí šetřit vodou |
Pokud by se situaci nepodařilo vyřešit, obává se, že by město mohlo dopadnout podobně jako nedaleké Žerůtky. Tam jako v jediné obci v zemi od začátku roku platí kvůli nedostatku pitné vody zákaz výstavby nových domů. Pravděpodobně kvůli parným létům ztratil dosavadní vrt svou kvalitu, a kapacitou tak sotva stačí současným obyvatelům Žerůtek.
O něco větší štěstí mají v sousedních Studnicích na Vyškovsku. Doposud tam využívali dva vrty hluboké 50 metrů, ty ovšem začaly vysychat, což se projevilo právě v letních měsících. Vhodnou polohu se jim nakonec najít podařilo.
„Nový vrt, hluboký 80 metrů, by měl situaci napravit. Samozřejmě se to ukáže až s provozem, ale máme udělané zkoušky a vypadá to nadějně. Zároveň jsme vyčistili stávající vrty, což by mohlo zlepšit jejich vydatnost,“ věří starosta Jaroslav Fládr (nez. ), že už se díky tomu nedostanou znovu do situace, kdy jim pitnou vodu musely do obce vozit cisterny.
V zimě voda rychle odteče
S problémem souvisí kromě zvyšujících se teplot i fakt, že jediným zdrojem vody pro území České republiky jsou srážky.
„Rovněž se zmenšují zásoby sněhu ve sněhové pokrývce, ze kterých se dotovaly roztáním na jaře podzemní vody. Nyní voda i v zimních měsících rychle z krajiny po dešti odteče a krajina, protože je v zimním útlumu, jejích nadbytků nijak nevyužije,“ odůvodňuje trend mluvčí Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka a dodává, že téměř s jistotou se s problémem začnou potýkat i další jihomoravské obce.
Nedostatek vody nepociťují jen zemědělci, málo jí je i v podzemí a řekách |
Loni proto začalo řešit situaci také vedení Jihomoravského kraje. „Ačkoliv veřejné zásobování vodou spadá do kompetence měst a obcí, nechali jsme spolu s Krajem Vysočina zpracovat rozsáhlou studii, která zkoumá propojování vodárenských soustav pro města a obce. Je to podklad k řešení předpokládaných negativních dopadů klimatické změny na stav podzemních vod, které ovlivňují zásobování měst a obcí pitnou vodou,“ konstatuje mluvčí kraje Alena Knotková.
Problém podle ní mají především obce a místní části, které jsou zásobovány z malých vodních zdrojů v okolí. „Jedná se o obce, jako jsou Letovice-Kladoruby, Dlouhá Lhota, Deštná, Žerůtky, Štěchov, Skrchov, Stvolová,“ vyjmenovává.
Skupinový vodovod funguje i sto let
Podle hejtmanství je řešením a zároveň prevencí podobných kritických situací přepojení veřejného vodovodu na systémy se stabilními vodními zdroji. „Mnohem lepší, než investovat do dalších, hlubších vrtů, je se připojit na skupinový vodovod, pokud jej má obec k dispozici. Jen to zaručí spolehlivý přísun kvalitní vody třeba i za sto let,“ potvrzuje Hrdinka.
Vrty mají navíc další problém – může se stát, že hloubení nového strhne v okolních vrtech či mělčích studních hladinu podzemní vody. Mluvčí Knotková navíc dodává, že přepojení se na skupinový vodovod nebo jiné stabilní vodárenské soustavy je nejúčinnější prevencí. Ve chvíli, kdy totiž dojde k problémům s dodávkou vody, je hledání rychlých a účinných opatření velmi složité.
Před suchem má ochránit Brno a okolí voda z jihu, dosud spoléhá na sever |
Obvykle to skončí dovážením vody do vodojemů nebo cisteren. Mluvčí Vodárenské a. s. Iva Librová dokládá, že takové řešení je nákladné, a lze jej tak využít jen krátkodobě. Snaží se proto postižené obce, jež patří mezi jejich odběratele, připravovat právě k přepojení se na páteřní vodovod.
Projektů, které si to kladou za cíl, existuje v současnosti mnoho, ale i ty bývají velmi nákladné. Navíc je třeba získat dotace, což je časově náročné. „Povedlo se to ovšem v Drnovicích, Voděradech a Lysicích, které se spojily dohromady a ze společných financí a za pomoci dotace vybudovaly vodovod,“ zmiňuje Librová.
Ne vždy však za nedostatkem vody stojí sucho a málo srážek. „Může tu být ještě druhý důvod, kterým je znečištění zdrojů. O tom mluvíme zejména v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Zdroje některých obcí se totiž nacházely v lesích, které je chránily, ale kvůli kůrovci už tam nyní ty lesy nejsou. Pak stačí, aby byla nějaká větší průtrž mračen a zdroj se lehce znečistí,“ dodává Librová.
