„Ještě před deseti lety se z nádrže ročně odebíralo okolo 1,2 až 1,8 milionu metrů krychlových vody k úpravě na pitnou vodu, od roku 2018 tento objem výrazně stoupá a v loňském roce se už jednalo o množství 5,5 milionu metrů krychlových,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy David Fína.
Za deset let tak odběr vystoupal na více než čtyřnásobek a zejména letos bude podle dat státního podniku nárůst vysoký. Jen za prvních šest měsíců odteklo do úpraven z přehrady 6,2 milionu kubíků vody. Hlavní vedra přitom přišla až na konci června, tedy až v závěru první poloviny roku, a zejména teď o prázdninách.
Brněnské vodárny a kanalizace sice nejsou jediné, které z nádrže vodu odebírají, druhý provozovatel, Vodárenská akciová společnost, však hlásí, že svoje čísla nijak nenavyšuje. „Dlouhodobě máme povoleno vzít sto litrů za sekundu, ale reálně odebíráme v tomto letním období ani ne poloviční množství,“ sdělila mluvčí společnosti Iva Librová.
Je tak jasné, že hlavním odběratelem vody z Víru jsou Brněnské vodárny.
Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z této nádrže 16 procent, letos je to už 37 procent. Už v minulém roce se přitom v prameništi u Březové hladiny podzemních vod blížily k mezním hodnotám a konečná úroveň pozorovacího vrtu byla téměř o čtyři metry níže než o rok dříve.
Pod Vírem propojí Žďársko a Brněnsko nový vodovod, stará úpravna skončí |
Větší odběr z Víru v posledních letech je podle vodáren daný i zkušenostmi z období sucha v letech 2015 až 2018. Vodárny v reakci na tehdejší počasí investovaly do rozšíření možnosti využití vody právě z Víru. Proto je teď větší odběr z této přehrady, naopak hladina ve vrtech Březové tak dál rapidně neklesá, dokonce je o něco výš než v roce 2018.
Vír bude nejspíš hrát i kvůli probíhající klimatické změně a narůstajícím teplotám stěžejnější roli pro Brno i do budoucna. „V nejbližších letech nepředpokládáme snížení podílu povrchové vody z nádrže,“ sdělila Jana Vavroušková z Brněnských vodáren. Už v roce 2021 navíc zaznělo, že se počítá s tím, že odběr z Víru a Březové bude vyrovnaný, tedy z přehrady poteče do Brna ještě více vody než nyní.
Hladina Víru klesá o 80 centimetrů týdně
Kvůli suchu však i ve Vírské přehradě neustále klesá množství vody, přítok je dnes méně než pětinový oproti odtoku. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové v současném suchém období klesá hladina rychlostí zhruba 80 centimetrů za den. V tuto chvíli je nádrž zaplněna ze zhruba 60 procent.
„Vodní nádrž je schopna překlenout i více let trvající sucho bez omezení dodávek vody k vodárenským účelům, které jsou prioritním účelem nádrže,“ uklidňuje mluvčí možné obavy, že by Vír mohl vyschnout a v samotném Brně by tak z kohoutků nic neteklo.
Sucho nutí jižní Moravu propojit za desítky miliard vodovody s Vysočinou |
Zároveň ve čtvrtek Povodí Moravy informovalo, že kvůli nízkému přítoku a vyššímu odběru pro pitné účely musí snížit množství vypouštěné vody do Svratky. Ta tak bude na nižších stavech než doposud a vliv to může mít i na Brněnskou přehradu níže po proudu.
Situaci ve Víru sledují logicky i vodárny. Jak totiž poznamenávají, nezáleží jen na množství vody v přehradě, ale i její kvalitě před nutnou úpravou. Za důležité proto považují zejména propojování vodárenských soustav. To se děje právě u Víru, kdy se připravuje propojení potrubí směřujících k Brnu s tím na Žďársko. V současnosti je hotová projekční část a řeší se stavební povolení.
Aby voda neutíkala
Postupně se řeší i opravy potrubí z Víru do Brna, které na mnoha místech není v dobrém stavu a voda prasklinami uniká pryč. „V současnosti už máme za sebou tři etapy oprav, další dvě v délce necelého kilometru aktuálně připravujeme. Vybíráme stavební firmu, takže brzy začneme kopat,“ sdělil zástupce výkonného ředitele Vírského oblastního vodovodu Jan Sojka s tím, že nejkritičtější je stav potrubí kolem Drásova, kde aktuálně pracují.
K tomu se vodárny věnují i napojení březovského vodovodu na úpravnu u přehrady v Boskovicích, která je vyčleněná jako záložní zdroj pitné vody, ale dosud nikdy nebyla k těmto účelům využita. „Takové propojení může v budoucnu umožnit flexibilnější využívání jednotlivých vodních zdrojů podle aktuální hydrologické situace,“ doplnila Vavroušková.
Expert: Brno leží na obří nádrži, podzemní voda je důležitější než přehrady |
Brno už navíc roky hlásí, že pro případ krize využije vodu z artéských vrtů, tedy podzemních zásob pod městem. Experti v minulosti vytipovali celkem šest lokalit, jenže dosud ani jeden vrt není funkční. „Pracujeme na prvním v Kníničkách, který by měl být dokončen letos. U dalších se nám bohužel nikdo nepřihlásil do výběrového řízení, takže budeme dodavatelskou firmu hledat znovu,“ vysvětlil náměstek brněnské primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Je to vážná situace, dočetl se hejtman v dopiseVýzvu, aby vysychající krajinu i zdroje pitné vody nebral na lehkou váhu, zaslal jihomoravskému hejtmanu Janu Grolichovi (KDU-ČSL) v otevřeném dopise i expert Jan Baltus. „Obracím se na vás s přesvědčením, že si plně uvědomujete stav Jihomoravského kraje a přijmete opatření, která budou účinná a zároveň přesvědčí veřejnost, že plně sdílíte a chápete vážnost situace,“ napsal mu mimo jiné. Hejtman však uklidňuje, že nejen stav Víru odborníci sledují. Pokud by se podle něj navíc situace zhoršila, bude hejtmanství postupovat podle Plánu pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody. „Sucho ale neřešíme pouze ve chvíli, kdy nastane problém. Jihomoravský kraj dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají zadržovat vodu v krajině a zvyšovat její odolnost vůči suchu. Prostřednictvím dotačního programu Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu jsme od roku 2017 podpořili více než tisíc projektů částkou přesahující 155 milionů korun. Podpora směřuje například do opatření pro zadržování vody, ochranu půdy před erozí nebo komplexních přírodě blízkých opatření v obcích i volné krajině,“ reagoval Grolich. Dále doplnil, že má hejtmanství také aktualizovaný Klimatický akční plán Jihomoravského kraje. „Ten určuje, na jaké oblasti a opatření se musíme v příštích letech zaměřit, abychom lépe zvládali dopady klimatické změny,“ dodal. |
