Například ve Vyškově musí dát z městského rozpočtu navíc asi 10 milionů. „Roční náklady na platy nepedagogických pracovníků mají dosahovat téměř 65 milionů korun, zatímco navýšený příjem města skrze rozpočtové určení daní kvůli změně zákona činí 55 milionů korun. Samozřejmě nás to netěší, ostatně už třetím rokem sami dokrýváme část platů nepedagogických pracovníků v našich mateřských školách,“ říká místostarosta Vyškova Karel Goldemund (nez.).
Podobně to vidí ve Znojmě. Podle prvotních odhadů vyjdou platy na 90 až 100 milionů korun, od státu však město dostane jen sumu mezi 80 a 85 miliony. „Máme nějaké peníze naspořené, takže se nebude jednat o problém, který bychom nezvládli. I tak to pocítíme, financovat bychom místo toho mohli například opravy komunikací,“ podotýká místostarosta Jakub Malačka (nez.).
Platy školních kuchařek i uklízeček zařídí kraje a obce. Bek uspěl v Senátu |
Podle něj je ovšem zásadní, aby žádný z nepedagogických pracovníků nešel kvůli této změně s platem dolů či se nezhoršila kvalita vzdělávání. To je totiž podle Sdružení místních samospráv (SMS) reálným rizikem zejména v menších obcích a regionech. „Mnozí z nich už nyní hospodaří s omezenými prostředky a kvůli této změně by se mohli dostat do situace, kdy nebudou schopni zajistit základní provoz škol a školek bez omezování jiných služeb či investic,“ podotýká místopředseda sdružení Petr Halada.
Musíme zvážit priority, poukazuje místostarosta
Například v Miroslavi na Znojemsku upozorňují, že kromě omezení rozpočtu na opravy komunikací by mohly peníze chybět i na údržbu veřejného prostranství či podporu volnočasových aktivit.
„Bude nutné pečlivě zvažovat priority, jedná se totiž o citelný zásah do našeho rozpočtu. I tak se však budeme snažit minimalizovat dopad na občany a zachovat plynulý chod škol,“ ubezpečuje místostarosta Svatoslav Ryšavý (nez.).
Uklízečky a kuchařky nezaplatíme, bojí se v obcích. Stát je platit přestane |
Podle něj by mohlo do budoucna pomoci systémové a dlouhodobé nastavení financování školství. „Ideální by bylo, aby stát jasně vymezil mechanismus dorovnávání nákladů, který bude reflektovat reálné platové i provozní výdaje. A aby měly obce jistotu, že to bude takto fungovat i s každým dalším zvýšením platů,“ navrhuje.
S tím souhlasí také SMS. „Dalším krokem je lepší koordinace mezi vládou a samosprávami při přípravě podobných změn. Je nezbytné vytvořit i dlouhodobou strategii podpory malých škol na venkově,“ míní Halada.
Ministerstvo odmítá výtky, že brzdí rozvoj obcí
Plánované financování vychází z částečné úpravy zákona o rozpočtovém určení daní, v němž stát vyčlenil na platy nepedagogických pracovníků 33,5 miliardy korun. Obce a města provozující alespoň jednu školu či školku si celostátně rozdělí 23 miliard, zbytek připadne krajům. Doposud tyto prostředky získávaly přímo školy.
„Nový model vytvoří předpoklady pro odbřemenění ředitelů malých škol a zařízení od provozních starostí, jako je zajišťování účetnictví, úklidu či údržby, pokud dané činnosti budou centralizovány u zřizovatele,“ přibližuje mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová s tím, že díky tomu školy získají více času na zvyšování kvality výuky.
Školníci a kuchařky hrozí opět stávkou. Přidáno od vlády nedostali |
Stát podle jejích slov nikdy netvrdil, že obce a kraje nebudou muset nic doplácet. „Převádí jim pouze prostředky, které sám normoval na nepedagogickou práci pro rok 2025, navýšené o růst daňových příjmů. Skutečné náklady v jednotlivých obcích a krajích stát nezná, takže částky, které doplácí, se mohou lišit,“ avizuje.
Ministerstvo financí doplňuje, že výdaje mohou obce hradit ze svých příjmů, protože peníze z podílů na daních nejsou účelově vázané. „Nesouhlasíme proto s tvrzením, že by tato změna měla brzdit rozvoj obcí a krajů,“ komentuje Gabriela Krušinová z oddělení vnějších vztahů a komunikace resortu. „Obce i kraje naopak dlouhodobě disponují značnými finančními rezervami. Ke konci roku 2024 činily jejich zůstatky na bankovních účtech, bez příspěvkových organizací, 451 miliard korun,“ vyčísluje.
Problém podle obcí tkví v tom, že i nyní školy platy školníků či uklízeček často dorovnávaly z peněz určených pro pedagogické pracovníky, protože jejich tabulkové hodnoty se pohybovaly okolo minimální mzdy. Reálné platy tedy byly vyšší, než resort školství zohlednil. Netýká se to však všech, například v Brně doplácení z vlastních peněz neočekávají. „Náklady činí přibližně tři čtvrtě miliardy korun. Předpokládáme, že tato částka bude plně pokryta z podílu na sdílených daních,“ míní brněnská radní pro školství Irena Matonohová (STAN).
