„Tání sněhu je jedním z hlavních mechanismů pro její doplňování,“ sděluje ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Podzemní zásoby jsou přitom nepostradatelné, přibližně pro polovinu Čechů totiž představují hlavní zdroj pitné vody.
„Mělké úrovně pak slouží jako zásobárna vody pro rostliny, přičemž její hladině přizpůsobuje hloubku kořenů například lesní porost. Zároveň dotuje vodní toky, proto v nich teče voda, i když neprší,“ zmiňuje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
A to je další potíž. Srážek je totiž v posledních třech týdnech nedostatek a toky tak v současnosti ztrácejí dva významné zdroje vody najednou. Stejně jako u sněhu je i průtok většiny řek poloviční v porovnání s hodnotami, jaké v tomto období obvykle bývají. U povodí řeky Dyje to je okolo 50 procent, do vodní nádrže Vranov protéká pouhých 44 procent měsíčního průměru. Lépe na tom není ani řeka Rokytná v Moravském Krumlově, 69 procent průměrného průtoku si pak drží Svitava v Letovicích.
Farmáře popuzují rady expertů na klima. Zemědělství znají jen z okna, tvrdí |
Podle Trnky nestojí za situací nižší množství zimních srážek, těch je dle něj naopak pořád stejně. Problémem jsou stále teplejší zimy. Za posledních 65 let se průměrná teplota v tomto období zvýšila až o 2,7 stupně Celsia. „Kvůli tomu zimní srážky odtékají nebo se vypařují z území mnohem víc než v minulosti a nestačí tedy doplňovat povrchovou ani podzemní vodu,“ vysvětluje Trnka.
Současného sněhu je málo
Podobný efekt mají i přívalové deště. Schopnost půdy pohlcovat vodu při nich rychle dosahuje maxima, takže cenná tekutina místo vsáknutí a doplnění podzemních zásob odtéká pryč. Důsledkem mohou být třeba povodně.
Ty přitom proti dlouhodobému suchu nepomáhají, protože voda po nich zase rychle zmizí. „Pro efektivní doplňování vody jsou proto vhodnější dlouhodobé, ale méně intenzivní regionální deště nebo právě tání sněhu,“ přibližuje vedoucí oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Unucka.
Přestože v minulých dnech nasněžilo, jedná se o zanedbatelné množství, které situaci příliš nepomůže. A ani výhled na příští týdny není ideální. „Předpověď na druhou polovinu února a začátek března zatím nenaznačuje, že dojde k výrazným srážkám. Odhady míří spíše k hodnotám pod deset milimetrů. I denní teploty se budou pohybovat mírně nad nulou, ochlazení by mohlo přijít až později,“ oznamuje Unucka.
Extrémní sucho i vedra. Jižní Morava bude mít jako první klimatický plán |
Pokud by takový stav přetrvával i nadále a počasí se do jara výrazně nezměnilo, vodohospodáři varují před možností mimořádného sucha. Dotklo by se zejména vegetace, která právě v jarních měsících potřebuje zvýšenou vláhu. „Samozřejmě by to znamenalo další pokles kapacity vodních zdrojů, ale i zhoršenou kvalitu vody, eroze půdy, úhyny ryb kvůli nedostatku kyslíku a zvýšené nebezpeční vzniku přírodních požárů,“ upozorňuje mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Pomáhají nádrže i meandry
Hlavním opatřením je proto shromažďování vody v nádržích. To může pomoct dlouhodobě zabezpečit dostatek pro vodárny, průmysl, energetiku i zajištění minimálního průtoku řek pro zachování života v nich.
„Vodní nádrže mají v obdobích sucha nezastupitelnou a strategickou úlohu. Trvale spolupracujeme s významnými odběrateli povrchové vody a na základě jejich aktuálních potřeb můžeme uzpůsobovat manipulace s vodou v nádržích tak, aby byla co nejvýhodněji využita,“ podotýká Kučerová s tím, že je zároveň třeba stále ponechávat v nádržích dostatečné místo pro případ, že by se počasí změnilo.
Složitější je zabezpečit toky, na nichž vodní nádrže nejsou, a nelze tak v případě potřeby tímto způsobem jejich stav doplnit. V důsledku toho vysychají, což je zásadní problém v místech, kde do nich putují odpadní vody.
Zákony nemyslí na sucho. Vědci popsali, co může čekat šest moravských vesnic |
„V současnosti pracujeme na řadě projektů, jejichž cílem je snížit dopady hydrologických extrémů. To znamená posílení vodních zdrojů v suchem nejvíce postižených krajích i zajištění ochrany před povodněmi. Mezi nejvýznamnější patří výstavba vodárenské nádrže Vlachovice ve Zlínském kraji a vodního díla Skalička na Bečvě. Snažíme se také přispívat k zadržení vody v krajině a tím pádem i zlepšit situaci s podzemní vodou,“ nastiňuje ředitel Povodí Moravy Gargulák.
Mezi další opatření patří budování soustav rybníků a mokřadů, obnovování přirozených prvků v krajině nebo různé pozemkové úpravy. „Rozvolňujeme toky a vytváříme meandry nebo zákoutí. Díky tomu je pak tok delší, teče pomaleji a vody je tím pádem v krajině více. Dalším způsobem je obnovování ramen, která se odstavovala zejména v sedmdesátých letech minulého století,“ doplňuje Kučerová.
