Právě Polívkova přítomnost podle Kobzy k projektu dobře sedí. „Snažíme se pořád dívat na svět očima šaška. Tak uvidíme, na co za ten život přijdeme, než umřeme,“ poznamenal Kobza.
Polívka vzápětí přidal historku o anglickém herci, kterého se ptali, co podle něj bude po smrti. „Zamyslel se a řekl: Já myslím, že pohřeb,“ pobavil přítomné.
Kdo zatočí klikou, může si poslechnout Skácelovy verše, Shakespeara v hanáčtině nebo vzpomínání spisovatele Milana Uhdeho na Leoše Janáčka. Nechybí ani píseň Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem, podle dramaturga Martina Šedy jakási neoficiální hymna města, která svého času zněla i na brněnském hlavním nádraží.
Vedle Milana Uhdeho a Bolka Polívky propůjčili poesiomatu hlas také skladatel Miloš Štědroň, herci Jan Kolařík, Michal Bumbálek nebo herečka a hudebnice Tereza Maximilián Marečková. Návštěvníci si mohou vybrat z dvacítky nahrávek, které propojují poezii, hudbu, vyprávění i zvukové experimenty. K blízké hvězdárně odkazují i signály vesmírných těles.
Nový poesiomat chce připomenout, že Brno není jen městem funkcionalismu nebo kaváren, ale také literatury, divadla a hudby. Jeho obsah má proto zachycovat kulturní paměť místa a připomínat osobnosti i příběhy, které jsou s Brnem spojené.
